Článek
Veletrh se pořádá druhým rokem, loni ho navštívilo kolem osmi tisíc lidí. Akademie věd proto letos zdvojnásobila výstavní kapacity. Smyslem veletrhu je podle členky Akademické rady Taťány Petrasové poskytnout veřejnosti bezprostřední kontakt se světem vědy.
Archeologie, astronomie i sinice
„Letos je možnost vidět výsledky nejenom oborů, které si s laboratoří a technologií spojujeme, jako jsou přírodní a technické vědy, ale i ty obory, které technologii potřebují, jako je archeologie a dějiny umění,” uvedla na setkání s novináři před začátkem veletrhu Petrasová.
Na veletrhu je zastoupena třicítka akademických ústavů. Stánek tu má s Astronomickým ústavem i Evropská jižní observatoř, nadnárodní organizace, která provozuje astronomické dalekohledy v Chile. Česko je jejím členem deset let.
Ve stánku mohou zájemci vidět rozměrný dalekohled, vyzkoušet si jeden menší sestavit a napsat si astronomicko-kulturní test.
Vědci z Centra ALGATECH z Mikrobiologického ústavu z Třeboně, který má stánek přímo naproti, zase ukazují výzkum řas a sinic.
Praktickou ukázku výzkumu nabízí i stánek Ústavu pro hydrodynamiku. „Snažíme se to trošku přiblížit tomu, co lidé možná znají z televize. Máme tu hydrometeorologickou stanici, která umožňuje měření různých veličin, teploty, vlhkosti, srážek. A máme zde i stanici, která poskytuje možnost včasného varování při zvýšení hladin vodních toků,” řekl vědecký pracovník ústavu Petr Filip.
Naťukat dvanáct kopií na psacím stroji
Zejména pro mladší generaci je zajímavá „opisovačská” dílna samizdatu, kterou připravil Ústav pro českou literaturu. Ve stánku jsou dva staré psací stroje, samizdatové knihy a staré „průklepáky”.
Děti si tak mohou zkusit, co za minulého režimu znamenalo propsat dvanáct kopií úderem prstu na psacím stroji.
„Každý, kdo přijde, může zkusit opisovat slušné texty, i třeba neslušné undergroundové, opisovat Hrabala nebo Magora Jirouse,” řekl ředitel ústavu Pavel Janáček.
Poprvé se letos do veletrhu zapojil obor dějiny umění, který představuje své laboratorní zázemí, kde se restaurují sbírky starých fotografií.
„Máme zde identifikaci fotografických technik, které se používaly dříve pro portrétní fotografie,” popsala restaurátorka Kateřina Doležalová z Ústavu dějin umění. Děti je mohou zkoumat i pod mikroskopem.
Co si nepřejeme přát, ale přejeme?
Horkou novinkou byla otevřená přednáška ekonoma a pedagoga Tomáše Sedláčka, ve které posluchačům přiblížil téma digitální evoluce a mnoho dalších zajímavých myšlenek.
„Možná je biologická evoluce jen předvojem evoluce digitální, stejně jako byla fyzická a chemická evoluce předvojem evoluce biologické. Jak bude vypadat ekonomie dostatku a přebytku? Proč budou tvořitelé poptávky cennější než tvořitelé nabídky? Jaká je naše skutečná touha, co si přejeme přát a co si nepřejeme přát, ale přejeme? Přestěhuje se život do digitálna?"
