Comenia Script je tolerantní písmo pro současný svět, říká jeho autorka Radana Lencová

Písmo je nedílnou součástí jejího života. Grafička Radana Lencová to dokazuje i vlastním rukopisem, odpovídajícímu vypsanějšímu stylu Comenia Scriptu. Není dogmatická, její písmo sice není vázané, ale nebrání se místy částečnému napojení podle přirozeného rytmu psaní. Stejně tak v 1. třídě se děti učí nejprve psát beze sklonu, ve 2. třídě se již nabízí určitý prostor pro individuální sklon rukopisu. Hlavním cílem má být čitelnost.

Jakožto autorka učebnic se snaží o možnost inspirace jak pro žáky, tak pro učitele. Cvičení psaní tak lze propojit se zeměpisem, historií nebo i se zpěvem. Ve druhé třídě sice již děti psát umí, ale při objevování nových cest mohou mít dobrý pocit a neztrácet motivaci.

S Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy dokonce spolupracovala na písankách pro 3. ročník, na tématu znakový jazyk. Přesto její Comenia Script zatím přejalo relativně málo škol. I to se pokusila osvětlit.

V roce 2002 jsem se přihlásila na doktorské studium na UMPRUM v Praze s tím, že se budu věnovat tématu rukopisného písma v dnešní době. Návrh nového školního psacího písma byl jakýmsi vyvrcholením mé práce, do které spadaly výzkumy, rešerše současného psaného projevu, ale také kaligrafické etudy v podobě autorských a kaligrafických knih jako Rozhovory o písmu rukopisném, Haiku a další.

Věděla jsem, že za problém špatné úrovně současných písařů nemohou jen oni sami, ale především výchozí psací písmo, které má krasopisné kořeny z 19. století, ale které nepodporuje čitelnost.

Měla jsem možnost konzultovat práci s předními českými typografy, Janem Solperou a Františkem Štormem. K myšlence „školního písma“ se pak přidali právě František Štorm a Tomáš Brousil, kteří navrhli skvělá písma pro sazbu učebnic a školních textů: Comenia Serif, Comenia Sans.

Již v roce 2005 jsem během doktorského studia připravovala některé didaktické pomůcky jako Praktický manuál, který je určen pro učitele, Taháky do kapsy, plakáty atd. K pilotnímu ověřování ministerstva školství došlo až v roce 2010, k tomu jsem připravila písanky a další výukové materiály.

Výhodou písma Comenia Script je především jeho jednoduchost, lepší čitelnost a tím pádem větší použitelnost v dnešním životě. Comenia Script po vás přečtou všichni, kdo používají latinku, i v zahraničí. Další výhodou je možnost psát diakritiku nad písmeny ihned, ne až po napsání celého slova - snižuje se tak množství chyb.

Chtěla jsem psací písmo pro děti připravit tak, aby výuka psaní byla pohodová a radostná. Dávat do učebnic smysluplné obrázky, které napovídají tvar písmen, a připravit inspirující písanky s jistým „přesahem“. Současná výuka psaní Comenia Scriptem děti motivuje a učitelům šetří čas.

I když se na výchozím krasopisném zdroji z 19. století hodně změnilo, neodstranil se zásadní problém špatné čitelnosti, a to je právě jednotažnost písma se smyčkami. Větší změna přišla v roce 1932. Zrušil se krasopis a přestalo se psát ve stylu s přítlakem. Poté již byly úpravy písma minimální, týkající se sklonu písma, zdobnosti nebo zúžení liter. Navíc je třeba si uvědomit, že krasopis vznikl v Anglii, kde kromě teček nemají žádnou diakritiku, tudíž byl pro plynulé psaní jednodušší. Krasopis tedy opravdu není tradičním českým písmem.

Proč se problém dlouho neřešil? Zřejmě ho nikdo neviděl, mysleli si, že nečitelné psaní je způsobeno nedbalostí písařů nebo lajdáctvím, a že je třeba větší pečlivosti. Jenže to bychom museli psát znovu krasopisně, a krasopisem nejde psát zas tak rychle… Slyšela jsem od učitelů, že si mnozí již řadu let mysleli, že vázané písmo se složitou velkou abecedou je pro děti obtížné.

Proč nenastala změna, nevím. Možná nikdo z učitelů proti tomu nechtěl vystoupit a také učitelé nejsou typografové. Navrhnout písmo musí někdo, kdo má k tomu vzdělání, u školního písma musí zase typograf pracovat citlivě a vše důkladně s pedagogy konzultovat… Například pro pokusné ověřování jsem navrhla písmo, které jsem během dvou let po konzultaci s učiteli ladila a tvary písmen měnila, protože se ukázalo, že tvary některých písmen a číslic nebyly dobré nebo si je děti pletly…

Dle průzkumů to byly před rokem čtyři procenta škol. Každým rokem se přidávají nové školy, předpokládám tedy i v tomto školním roce, ale přesný počet neznám. Dle školní inspekce se to již zřejmě ani nebude evidovat.

Z praxe vím, že školy, které Comenia Script vyučují, v něm pokračují a rozšiřují případně výuku i do dalších prvních ročníků. Na semináře se hlásí noví učitelé ze škol, kde je již písmo zavedeno. Líbí se mi nápad, že škola nechá proškolit i celý učitelský sbor, protože s novým písmem dětí se budou setkávat všichni učitelé na škole, jak postupně budou děti růst do dalších tříd…

V pokusném ověřování se zjistilo, že výsledky rychlosti psaní u 1. a 2. tříd jsou srovnatelné s běžným vázaným písmem, děti píšící Comenia Scriptem byly často rychlejší v diktátech. Pravděpodobně proto, že si rychleji vybavily tvary písmen. Lepší čitelnost byla zaznamenána také v nových výzkumech z roku 2014 s písmem dětí 3. tříd. Učitelé, kteří učí Comenia Script, říkají, že se díky jednoduššímu písmu žáci učí i rychleji číst.

Nespojitost nám právě umožňuje lepší čitelnost, což znali již renesanční písaři, kteří potřebovali psát rychle a přitom čitelně. Mé výzkumy současného rukopisného písma mi daly za pravdu: písaři s nejčitelnějším písmem se vyjadřovali právě nespojitě, nebo částečně spojitě. Poslední dobou je trendem psát výhradně velkou abecedou (hůlkovým písmem), v zahraničí ještě více. Procento těchto písařů se každým rokem zvyšuje.

Nevím, kdo je autorem této „námitky”, ale asi ne učitel. Z pokusného ověřování máme vypozorované, že písmo dětí píšících Comenia Scriptem je velmi různorodé, a to už během 1. a 2. ročníku. Učitel během 1. ročníku již písmo dětí rozezná. Tak tomu u vázaného písma není. I když je písmo Comenia Script jednoduché, neznamená to, že budou psát všechny děti stejně.

Spíš naopak: písmo Comenia Script totiž poskytuje více tolerance co do tvaru, šířky písma, sklonu, rytmu psaní, u několika písmen je na výběr více variant… V písmu druháků již vidíte velkou rozmanitost, a právě to, jak si písmo přizpůsobili své osobnosti, která se v písmu již v tomto věku viditelně projevuje. O tom, jak písmo vypadá, si s druháky dokonce povídáme.

Nevzhledné písmo rovná se negramotný člověk? Nic takového. Dokonale napsané písmo je otázkou zručnosti, s inteligencí bych to nespojovala. Matematicky nadané děti mají velmi často problémy se psaným projevem. A naopak setkala jsem se v jedné speciální škole se žáčkem, který měl lehkou mozkovou dysfunkci, ale byl velmi šikovný a aktivní. Zvládl psát v jedné hodině do dvou různých písanek – s vázaným písmem i s Comenia Scriptem. Proto si myslím, že vzhled písma s inteligencí nesouvisí.

Tolik emocí jsem vážně nečekala, fakt mě dojímalo, že téma písma není lidem v ČR lhostejné. Snad poprvé v historii se začaly o psaní zajímat všechny vrstvy společnosti a to je dobře. Každý k tomu chtěl něco říci a každý měl také možnost po několika letech leccos přehodnotit.

To je přece normální, že autor má na své dílo právo. Tady šlo ale o něco jiného. Někteří vydavatelé si stěžovali ministerstvu školství, že jim nechci poskytnout licenci. Ale už se nemluvilo o tom, že se v pokusném ověřování ministerstva školství neověřovalo jenom písmo Comenia Script. Jedním z cílů ověřování bylo upravit a dopracovat metodiku psaní písmem Comenia Script a doplnit již existující didaktické materiály o další pomůcky.

Je pochopitelné, že jsem nemohla některým vydavatelům poskytnout pouze licenci na font, tedy digitální písmo, jelikož je součástí celého pečlivě připraveného didaktického systému. Spolupracovat se mnou v rámci již započaté a ověřené metodiky nikdo nechtěl. Dala jsem možnost spolupráce na dalších konkrétních materiálech, ale o to zájem nebyl... Chtěli jen font a tečka. Navrhovala jsem ministerstvu možnost odkoupení písma, aby ho mohli poskytnout komukoliv, ale o to zájem nebyl. Prý je Comenia Script pouze „alternativa“.

V současné době mi nakladatelství Fraus nekonkuruje. Před rokem jsme se s panem Frausem dohodli a celou záležitost uzavřeli.

Myslím si, že generace pod 30 let psát umí. I když jsou mnozí otráveni z toho, že píší nečitelně a nikdo to po nich nepřečte. Potom se často vyjadřují jenom hůlkovým písmem nebo využívají psaní elektronickou formou. Dnes je celkově méně příležitostí na psaní než dříve, takže svůj rukopis méně rozvíjejí. S tím asi nikdo nic neudělá, ledaže by se přihlásili do kurzu psaní Comenia Scriptem.

Líbí se mi myšlenka, aby se žáci učili psát již na základní škole obouručně na klávesnici, tak jak se tomu často učí někteří žáci s handicapem. To v současném světě stoprocentně využijí. Ale bylo by škoda, kdyby se nenaučili psát rukou. Proto je lepší nabídnout jim jednoduché psací písmo, které je nezradí.

Ano, je to paradox. Na jedné straně si myslíme, že se děti bez tabletu neobejdou, a zároveň je nutíme do stylu psaní, který je málo využitelný a nemá budoucnost. Nad tím se musí zamyslet ti, kteří to tak dělají. Asi bych si to vysvětlila tak, že naše konzervativní společnost chce jít s dobou…