Článek
Dějepis Hýsek učí na brněnském Gymnáziu Integra již devět let. S ostatními kolegy léta řešil stejný problém; neměli z čeho o moravských dějinách učit. V učebnicích končí většinou zánikem Velké Moravy a mluví se o ní u Jana Amose Komenského. Pro učitele to znamenalo, že každý si sháněl podklady k výuce sám.
"Dosavadní učebnice se hodně věnují dějinám Čech. S moravskými jsou paralelní jen do jisté míry. V mnohém se rozcházejí, přičemž dějiny Moravy jsou často spjatější s Rakouskem," uvedl Hýsek.
S kolegy pracoval bezmála tři roky na nové publikaci určené hlavně pro studenty z Moravy. Vyšla v nákladu tisíc kusů a je distribuována školám v Jihomoravském kraji. Projekt přišel na tři milióny korun, téměř 90 procent nákladů uhradila EU. Učebnice i s pracovními listy a metodikou pro učitele je volně ke stažení a použití na stránkách www.ucimeomorave.cz.
Publikace připomíná archeologické nálezy na Moravě z období pravěku, k nimž patří především Věstonická venuše. Kromě Velké Moravy popisuje moravské Přemyslovce a lucemburská markrabata, z nichž se Jošt Moravský (1351-1411) stal římským králem.
Historická Morava a kraje
"Od středověku je Morava stavovskou zemí s nezávislou zahraniční politikou. Věnujeme se moravskému stavovskému povstání, které o deset let předcházelo českému, i obnovení moravského zřízení zemského v roce 1628," uvedl Hýsek.
Až do nástupu komunismu v roce 1948 byla Morava zemí s vlastním parlamentem, tedy samosprávou. Učebnice se zmiňuje o usnesení československého parlamentu z roku 1990, v němž zrušení samosprávy označil za nespravedlivý akt v rozporu s demokracií. Jsou v ní informace o osobnostech z řad vědců a umělců a také o památkách.
"Také se snažíme v učebnici vysvětlit studentům rozdíly mezi Moravou, coby historickou zemí, a současným krajským uspořádáním ČR, které je pro většinu z nich matoucí," dodal Hýsek.