Článek
Právě v období Velikonoc, tedy nejvýznamnějších křesťanských svátků, si mnozí rádi vyrazí na místa, připomínající důvod oslav, tedy Kristovo Vzkříšení. Původní pohanské svátky jara, pak představují zvyky jako koledování s pomlázkou a zdobení kraslic.
Mezi ty největší křížové cesty patří pašijová cesta v Římově, která má dokonce 25 zastavení. Kaple Božího hrobu, stejně jako celé rozmístění zastávek, vychází z umístění obdobné cesty v Jeruzalémě, celý okruh obnáší pětikilometrovou procházku, vedoucí zčásti podle Malše. Barokní cesta byla budována od roku 1658, dokončena plně v čtvrtině 18. století.
Nově zrekonstruovaná cesta na vrch Kamenáč u Volar je novogotická, z 80. let 19. století. Stopy poválečná devastace dnes nejsou patrné, k obnově došlo roku 2008 a následně roku 2014, od kalvárie na vrcholu je pěkný výhled na hraniční hřebeny Šumavy.
Jiným typem je křížová cesta u poutního místa Dobrá Voda u Milejovic na Strakonicku z let 1889 až 1891- zde kapličky kruhově obklopují planinu s kaplí a pramenem. Obdobně, tedy bez obvyklého stoupání do kopce, jsou rozmístěny kaple na Kalvárii nad Česticemi, které dominuje Kaple povýšení Svatého Kříže, tyčící se na dvanácti dórských sloupech, v lesíku pod Kalvárií se nachází poustevna.
Lesní pěšinu do vrchu nad nemocnicí ve Vimperku lemují zastavení s drobnými kapličkami na kamenných sloupech, obnovená byla roku 2001 esteticky působivými dřevořezbami.
Zajímavou historii má další šumavská cesta u Borových Lad. Svoji poslední mši zde celebroval roku 1950 K. J. Fořt, který poté emigroval, a r. 1956 byla cesta zdemolována. Roku 2006 tentýž kněz, bývalý skaut, známý posluchačům v nesvobodné vlasti coby Otec Karel z vysílání Svobodné Evropy, vysvětil nově zbudovanou kapli sv. Anny.
Nádherné poutní místo Lomec nedaleko Netolic je významné barokním kostelem Jména Panny Marie, jeho unikátností je prostorově adekvátní replika Berniniho baldachýnového papežského oltáře z chrámu sv. Petra v Římě. Sama novodobá křížová cesta z roku 2005 zde je naopak velice prostá, vede od kostela k lesnímu hřbitovu.
Z roku 1853 pochází cesta ve Vlachově Březí, rozvržení jejích zastávek je atypické tím, že vede z obou stran ke kostelíku Svatého Ducha, který tedy není finálním zastavením na návrší, jak bývá obvyklé.
Lesní svah nad obcí Ktiš ukrývá kruhovou kamennou křížovou cestu z roku 1874, jak jinak, než znovu zrekonstruovanou roku 2010 - krom opravy poničených kamenných fragmentů cesty bylo nutno osadit chybějící, které v totožném tvaru původních byly zhotoveny ze dřeva.
Ryze kámen byl použit na křížovou cestu ke kostelíku Panny Marie Bolestné se zázračnou studánkou na kopci Svákov u Soběslavi. I když pochází z roku 2017, působí, jako by zde byla odjakživa.
Klasické zděné výklenkové kapličky tvoří cestu od hřbitova ke kapli se studánkou nad Lhenicemi. Počátky budování uvádějí roku 1865. k opravám došlo roku 1928, leč plech, na kterém byla zastavení vyobrazena, jak známo podléhá korozi, a tak došlo roku 2010 k vyhotovení jejich replik.
Snad tento malý vzorek z mnoha jihočeských křížových cest bude inspirací nejen pro jarní výlet.
