Článek
Emila Škoda (1839-1900) nastoupil v roce 1866 jako vrchní inženýr do Valdštejnské strojírny v Plzni a za tři roky se stal jejím majitelem, a to díky penězům svého bratra Josefa, který byl ve Vídni jedním ze zakladatelů moderní lékařské školy. Nešlo však o velkou továrnu – bylo zde zaměstnáno pouze 33 dělníků.
Další finanční prostředky pak Emila Škoda získal sňatkem s Hermínou Hahnenkammovou, která pocházela z bohaté rodiny majitelů povoznictví. Peníze vložil do rozšíření závodu, což se ukázalo jako správné rozhodnutí.
„V roce 1884 založil moderní ocelárnu schopnou dodávat odlitky o hmotnosti desítek tun, včetně výkovků pro velké osobní a válečné lodě. Zřídil také vlastní železniční vlečku. V roce 1890 zbudoval zbrojovku a v roce 1893 byl v rakouské armádě zaveden v ní vyráběný kulomet v licenci Salvator – Domus. V dalších letech byla zřízena mostárna. Továrna se orientovala hlavně na zbrojní výrobu, produkovala však také vybavení cukrovarů, pivovarů, stroje pro doly a hutě, válcovny železa apod. Dne 12. prosince 1899 byl podnik přeměně na akciovou společnost a Emil Škoda se stal jejím prezidentem a generálním ředitelem,“ dočteme se na výstavě.
Emila Škoda dokázal vybudovat jeden z největších strojírenských podniků v Evropě, který byl současně i nejvýznamnější zbrojovkou rakousko-uherské monarchie.
Výstava ale připomíná vývoj tohoto kolosu i v dalším období. Provází nás první republikou, protektorátem, poválečným budováním až do 90. let 20. století, kdy byl koncern Škoda privatizován, restrukturalizován a výrobní program zredukován.
Výstavu je možné zhlédnout do konce října.
