Článek
Na místě současného zámku stál již předtím lovecký zámeček, jehož podoba není dochována. Letní sídlo, určené k odpočinku příslušníků knížecího rodu Lobkowitzů, bylo dostaveno podle projektu vídeňského stavitele a architekta Bedřicha Flohra v roce 1875.
O pouhé čtyři roky později, konkrétně 2. prosince 1879 zakokrhal na střeše ohnivý kohout. Požár, který měl ložisko v horních prostorách, výrazně poškodil celý objekt. Vypadalo to, že se snem o letním sídle byl nadobro konec, nicméně ve finále bylo rozhodnuto rekontruovat zámek přesně podle původních plánů. Stavby se proto ujal zase Bedřich Flohr a za dva roky předal majitelům jako ptáka Fénixe z ohně povstalého znovuzrozenou stavbu.
Později, roku 1926, zámek knížecí rod prodal Pomocnému spolku pro péči a zdraví soukromých úředníků a zřízenců v Praze. Bezplatně byl na dobu pěti let pronajat příslušné nemocenské pojišťovně, ovšem ani bezplatný pronájem nebyl rentabilní vzhledem k závazku vybavit interiéry objektu a financovat jeho provoz.
Došlo tedy na výhodnější variantu vlastnických vztahů pro užívání, a to odkoupení. Pojišťovna se tedy stala přímým vlastníkem zámku roku 1932 a do počátku roku 1936 investovala nejen do přestavby a vybavení, ale i do rozšíření prostor. Nové sanatorium, na jehož podobě se podepsali inženýři Trojníček, Čermák a Paul, bylo slavnostně otevřeno 11. ledna 1936.
Brzká světová válka pochopitelně změnila lázeňské osazenstvo - vojáci wehrmachtu se zde léčili nejen po prodělání tehdy hojných plicních chorob, ale i po zraněním vzniklých poruch pohybového ústrojí. Zámecký park ukrývá na ty časy památku v podobě podzemních protileteckých krytů. V zahradě vpravo od budovy stromy ukrývají věž původní vodárny z roku 1935.
V roce 1946 se opět vše navrátilo do starých kolejí a o devět let později spolu s lázněmi v Bechyni se Vráž stala součástí Československých státních lázní Třeboň.
Mezi veřejností bylo zažito, že jedná o lázně na nervové nemoci, vzhledem ke klidné lesní lokalitě mylně interpretováno jako rehabilitační centrum pro duševní choroby. Nicméně od vzniku sanatoria v roce 1936 pod vedením významného českého neurologa profesora Vítkem bylo posláním Vráže lázeňská rehabilitace především nervových chorob, později pak i pohybového ústrojí, a to s využitím zemité slatiny. Mnoho lidí si totiž je schopno, vcelku nepochopitelně, zaměňovat neurologii za psychiatrii.
Od roku 1992 jsou lázně privatizovány, v současnosti provozovány společností Lázně Hotel Vráž. Zde opět často se mezi lidmi vyskytuje mylná informace, že se tím pádem jedná ryze o soukromé wellness studio - lázně samozřejmě slouží v hojné míře i klientům „na pokladnu“.
Jsou ideální zejména pro ty, kteří preferují klid a blízkost přírody, na hony jsou vzdálené rušným městským lázním. Les prostupuje do parku, v okolí je spousta romantických přírodních míst, jako např. Jezírko lásky, přírodní rezervace Čertova hora a Hrby, Novovrážský rybník, Kobyla, Jistec…, ale o tom až někdy příště.
Vráž je snadno dostupná jak automobilem, tak po železnici, zastávka leží na trase Praha - Písek. Zahrada je otevřena celoročně, bazén určen pouze lázeňským hostům, kulturní program v sezóně stejně jako zahrada širé veřejnosti.
park v zimě
rozcestník u parkoviště před lázněmi