Článek
Místo obrovského utrpení
Krajina je idylická, vysoké sosny, borůvčí, přímo vzorový houbařský les. Ale je to jen kulisa obrovského dramatu.
V borovém lese na velkém prostranství stojí několik monumentů: stylizované sochy mužů a žen v bolestných postojích. Když si uvědomíte, že tu v letech 1941 až 1944 zemřely tisíce lidí, mezi nimi nacisté umučili asi 7000 židovských, vyhrknou i nejotrlejšímu slzy a zastaví se srdce.
Tlukot neviditelného srdce
Zatímco vaše srdce chytá rytmus, z obrovského kvádru s reproduktorem se ozývá pravidelný zvuk představující tlukot srdce - buch, buch, buch.
Je to hrozné místo, sochy ani pomníky nedokáží vyjádřit utrpení tak jako srdeční rytmus. V betonových blocích na ploše, na místech baráků a hrobů, jsou vloženy plyšáci. Na vrcholu jednoho kvádru je položená izraelská vlajka.
Vraždění začalo před německou okupací
Většina obětí byli Židi, sváželi je sem z celé Evropy, včetně Protektorátu. Do Pobaltí, předtím anektovaným Sověty, vpadli Němci v roce 1941. Rozpoutali tu za pomocí místní antisemitů nevídané peklo, pogromy ale začaly již před příchodem Němců.
Lotyši se k tomu neradi přiznávají, ale jejich komanda řádila mnohdy krutěji než německé Einsatzgruppe. Lotyši obviňovali Židy ze zvěrstev, která páchala Rudá armáda, řada politických komisařů byli právě Židé. V Lotyšsku vznikly dobrovolnické divize SS, Němci je brali jako součást nordické rasy, a policejní komanda. Z Rigy se stal obří koncentrák, kam přijížděly transporty ze západu.
Aby se uvolnila kapacita gheta, musel se zavraždit stejný počet Židů, jaký do Rigy přijel.
Řezník z Rigy hrdinou
Nejhorší bylo lotyšské komando, 2. července 1941 upálili zaživa 400 Židů v synagoze. Jejich oběti jdou do desetitisíců, proslulý byl Herberts Cukurs , nezměrný sadista, zvaný Řezník z Rigy. Mnohými Lotyši je opěvován jako národní hrdina, dokonce o něm složili rockovou operu. Po válce se mu podařilo zmizet, ale v Uruguayi ho popravili agenti Mossadu.
Tuto část nedávné historie ale Lotyši neradi přiznávají, ale na své jsou někteří SS jsou hrdi. Každoročně v březnu v ulicích Rigy pochodují pohrobci nácků.
Dětem brali krev pro frontové bojovníky
Ve vstupním kvádru je minimuzeum tábora, pár fotek, kresby, vězeňská uniforma. Dětem tu odebírali krev, aby měli krevní konzervy pro "statečné frontové bojovníky". Mrtvolky pohazovali do obrovských společných hrobů, v letech 1941 až 1944 prošlo Saspilisem na 45 000 rižských Židů, a 55 000 povětšinou také Židů z Evropy. Všechny zavraždili.
V Rize najdete Muzeum okupace z let 1940 až 1991. Vše se připisuje Rusům a Němcům. Najdete tu i památník dětem odvezeným do gulagu, zrovna jako obětem transportů desetitisíců Lotyšů na Sibiř.
Nejsou z výletů jen hezké zážitky, tohle si zapamatujete na celý život.
