Hlavní obsah

Vimperský hradozámek jeho majitelé postupně prodali za desetinásobek ceny

Novinky, Petr Hejna
Aktualizováno

Tiskařská sláva brány Šumavy, kdy se zde tiskly bible stejně jako korány, je sice dávno pryč, ale i tak na časy historického dění i podnikatelských úspěchů jsou vepsány ve zdech zámku, hradeb i mnoha domů.

Foto: Petr Hejna

zámek z hradeb

Článek

Honosit se titulem brána Šumavy náleží více městům - setkáme s tímto přídomkem u Klatov, Prachatic, Sušice i Vimperka. Vimperk rozhodně upoutá na první pohled dominantou zámku nad městem, svojí architekturou nikterak nezastírající původní gotický hrad.

Ten byl založen podle historických zápisů se vší pravděpodobností před rokem 1263. Tehdy se objevuje v nich jméno Purkarta z Janovic, uvádějícího se příslušností k Vimperku coby pán de Winterberk. Jak napovídá název jedné z ulic - Zlatá Stezka, jedna z těchto důležitých obchodních tras míjela právě tehdejší Winterberk, dnes po našem Vimperk se zvoucí, nikoliv jak by původní název k překladu sváděl Zimní vrch. 

Další majitelé byli Bavorové ze Strakonic, Kaplířové ze Sulevic a Malovcové z Chýnova. To již byl čas stavovského povstání a Malovcové o hrad přišli. Koupí přechází na Vítkovce, nejprve to byl Jáchym z Hradce a nedlouho po něm Vilém z Rožmberka. Zdali za rok Jáchym hrad tak zvelebil, že jej prodal za plný dvojnásobek ceny, kterou investoval sám, se dá těžko předpokládat. Vilém pověřil později správou hradu Petra Voka, který však upřednostnil Bechyni. Opět šel hrad do nových rukou, a to jak jinak, než málem za dvojnásobek ceny.

Jáchym, syn nového hradního pána Volfa Novohradského z Kolovrat, se pustil do velkolepé přestavby, leč dluhy ho pohltily a lze předpokládat, že trojnásobek předešlé ceny, jíž tržil, je pokryl. Od roku 1553 do roku 1630 tedy vzrostla tržní cena objektu desetkrát - že by renesanční inflace či oslabování kopy? 

Dějinné újmy započaly obvyklým husitským drancováním roku 1423, roku 1867 zakokrhal po zásahu bleskem ohnivý kohout, a právě dnešní podoba je výsledkem obnovy po požáru. V části zámku je dnes muzeum, v městě je dochována část hradeb a u hradu Černá věž a bašta Haselburk.

V centru pod zámkem je mnoho historicky významných staveb, jako například na náměstí: kostel Navštívení Panny Marie se samostatně stojící zvonicí, barokní stará radnice, dvojice kašen, dům, kde roku 1904 vypukl požár, při němž pět lidí uhořelo a 248 rodin se ocitlo bez přístřeší, potravin, oblečení a základních prostředků.

Pod kostelem stojí staré památkově chráněné srubové domy. Další zajímavé domy jsou třeba dům u Jelena, nebo dům s pamětní deskou připomínající doby slávy tamního knihtisku a rodiny Johanna Steinbennera. Tento tzv. Šumavský Baťa na vrchu nad dnešní nemocnicí dal vybudovat roku 1977 křížovou cestu. 

Vimperská křížová cesta, stejně jako mnoho jiných, počala chátrat po únorovém převzetí moci komunisty. Její obnovu v roce 2001 realizoval po umělecké stránce řezbář Libor Kuzďas a nezbývá než konstatovat, že jeho provedení je rozhodně jedno z nejvydařenějších. Mnohdy je tato práce zadávána především s ohledem na přidělení práce místním tvůrcům a ne vždy je výsledek vkusný a působivý - jedna za všechny pro příklad je na autorově milovaném Lomci

Samotná procházka skýtá pěkné výhledy na zámek jak od říčky Volyňky, tak z hradeb, a naopak od zámku na město pod ním. Při toulkách zástavbou poblíž křížové cesty lze pro některé s nostalgií, pro ty nezapomínající s recesí, narazit na plotě vystavené tabule s budovatelskými hesly.

Zámek se letos prvně otevře pro veřejnost 25. března.

Související témata:

Výběr článků

Načítám