Velké přátelství houslisty Jana Mráčka a klavíristy či dirigenta Lukáše Klánského se zrcadlí v hudbě

Před zraky posluchačů se odehrával koncert nejen z pohledu programu, ale také „koncert“ v přeneseném slova smyslu v podobě vzájemného propojení, vnímání a radosti z hudby.

Houslista Jan Mráček a klavírista Lukáš Klánský, jenž se vydal i na dirigentskou dráhu, patří k nejvýraznějším hudebním osobnostem na poli klasiky a slavnostní zahájení Festivalu F. L. Věka to plně potvrdilo.

Jejich radost z hudby je až nakažlivá a publikum je za ni velice vděčno. Šíří se každou vteřinu, kdy předstoupí před posluchače. Přestože se tentokrát jednalo o premiérovou spolupráci v obsazení sólista – dirigent, není pochyb, že se společné uvedení Koncertu pro housle a orchestr č. 5 A dur K. 219 Wolfganga Amadea Mozarta (stejně jako dalších skladeb) podařilo po všech stránkách. Atmosféra v kostele sv. Václava byla mimořádná a návštěvníci si odnášeli naprosto výjimečný zážitek.

Odpověď na otázku, jak si Jan Mráček užil koncert, byla tedy předem téměř jasná. „Náramně!“ zaznělo od z úst charismatického houslisty krátce po skončení koncertu. Vzápětí přidal i vysvětlení: „Už přes tři roky se Lukáš aktivně věnuje dirigování, což samozřejmě vím jakožto jeho letitý pódiový partner, ale dnes poprvé jsme se v tomto seskupení potkali na pódiu. Bylo to úžasné. Musím říct, že Lukáš je frajer. Cítil jsem se s ním jako v bavlnce a je to krásné. Věřím, že je i slyšet letité přátelství, které nás spolu spojuje, a že se to zrcadlí do hudby i do celého výsledku.“

Vítěz prestižní mezinárodní soutěže Fritze Kreislera z roku 2014 nešetřil však slovy chvály také směrem k orchestru: „Do Pardubic se vracím poměrně často. Naposled jsem s filharmonií hrál na Pardubickém hudebním jaru a zase s Lukášem, ale tehdy jako klavíristou a s Ivanem Vokáčem, tedy v kompletním složení Lobkowicz tria. Je to orchestr, který se neustále zlepšuje. Nehledě na to, že čím jsem starší, tím více mých spolužáků nebo kamarádů vídám právě v těchto orchestrech. Je opravdu strašně krásné jeden den hrát s „pardubickou“, vidět tam spoustu kamarádů z konzervatoře a zamuzicírovat si s nimi, a druhý den jet do Hradce a tam vidět zase jiné kamarády. Mám opravdu radost.“

A dojmy vynikajícího klavíristy, v případě slavnostního zahájení IX. ročníku Věkova festivalu i dirigenta - Lukáše Klánského, který v této roli (jak již bylo řečeno) vystoupil jak s Komorní filharmonií Pardubice, tak s Janem Mráčkem premiérově?

„Honza je fenomenální houslista, vynikající kamarád a myslím si, že nám velmi pomohlo, že se léta známe jako spoluhráči. Takže cit pro určité detaily v hudbě máme trénovaný a je to pak radost. Nemusíme váhat, prostě se napojíme na jednu vlnu - vše se odehrává jaksi samo a my se tím vlastně dobře bavíme.“ Na adresu filharmonie dodal, že si koncert užil stejně jako všechny předcházející, kdy seděl u klavíru.

O tom, že se společně se skvělými osobnostmi krásné hudby skvěle bavili i posluchači, nemůže být pochyb. Dlouhotrvající potlesk a ovace byly nejlepším důkazem.