Článek
Hrobku najdete za kapucínským kostelem Nalezení svatého Kříže, když projdete úzkou uličkou podle kostela z Kapucínského náměstí. Do roku 1784 sloužila k pohřbívání bratří a řádových donátorů.
Jako u klatovských mumii i zde se dosáhlo systémem ventilace a geologickými podmínkami mumifikace těl zemřelých. V roce 1925 hrobku zpřístupnili veřejnosti, ale chodilo se sem na prohlídky o desítky let dřív.
Vedle Trencka tu leží i kapucíni, jen ve skromném oděvu a na holé zemi. Jejich donátoři jsou pochováni v rakvích. Je tu i liturgické oblečení a výstava barokních fresek Ars Moriendi, objevených v roce 2011 v kryptě pražské Lorety. Znázorňují pomíjivost lidské existence a neodvratný příchod smrti, ale také naději na věčný život.
Ukradli mu palec
Několik desítek let mumii chyběl palec levé ruky. Teorie jeho ztráty zní, že mu zloděj chtěl koncem 19. století vykroutit ze sepjatých rukou růženec a utrhl mrtvole palec. Proč si ho odnesl, těžko říci. Každopádně se najednou objevil ve sbírkách Muzea města Brna založeného roku 1904. Kapucínům se podařilo před 3 lety ostatek znovu získat, antropologové na vysušené tkáni zobrazili papilární linie palce a ověřili pravost.
Mumie je vystavena v zasklené rakvi, na stěnách najdete na panelech Trenckovu podobiznu, životopis i krátkou rekapitulaci činů včetně jeho uvěznění na Špilberku. I několik dobových fotografií jak hrobka původně vypadala, zároveň i přemístění při neveřejném obřadu do současné rakve.
Vzdělaný zabiják
Trenck zemřel před 271 lety, v roce 1749. Žil 38 let, jeho divoké činy trvaly několik roků. Pokud si trochu pročtete historii jeho závěru života, nebylo to nic obdivuhodného. Ale Marie Terezie usednuvší na habsburský trůn v roce 1740 potřebovala proti svým mužským soupeřům na dvorech Evropy neuznávajících její nárok na trůn naprosto bezohledného muže.
Rakouská armáda špatně vyzbrojená, početně slabá, špatně cvičená byla na pokraji rozkladu. Trenck nabídl vítězství za kořist a beztrestnosti. Účel světí prostředky vždy, panovnice kývla a baron jednal. Na rozdíl od svých mužů byl velmi vzdělaný, mluvil sedmi jazyky a výborně hrál na housle. Ale pro výbušnou povahu nevydržel v žádné pravidelné armádě dlouho a několikrát mu hrozil trest smrti. Jeho panduři decimovali protivníka, za sebou nechávali potoky krve.
Když roku 1744 dobyl pruský král Bedřich Prahu, táhli na město Trenckovi panduři. Měl jich přes 5000, zplundrovali několik měst a nakonec přitáhli ke Žďáru u Trutnova. Místo bojů ale rabovali, ukradli pruský žold, královské dokumenty, císařský jídelní servis.
Bitvu Rakušáci prohráli, císařovna musela podepsat potupný mír, Trencka obvinili jako aktéra neúspěchu. Zabavili mu obrovský majetek, odsoudili k trestu smrti. Skončil na doživotí ve vězení na Špilberku. Měl tu ale volný režim, alkohol i holky. Zemřel 4. října 1749, prý si sám předpověděl datum smrti, chtěl být pochován jako prostý člověk u kapucínů.
Další informace: www.hrobka.kapucini.cz
