Článek
V Muzeu jižního Plzeňska v Blovicích byla zahájena výstava s názvem Keltové v západních Čechách, která zajímavým a poutavým způsobem přináší pohled do této části naší historie.
„Na výstavě návštěvníci uvidí originály artefaktů, které v regionu nebyly dlouho vystaveny a jsou vizuálně atraktivní. Jedná se například o soubor šperků a ozdob – spony, nánožníky nebo nákrčníky,“ zve na výstavu její kurátor Mgr. Jiří Bouda.
Tajemství keltských svatyní
Část výstavy je věnována náboženství, které tvořilo významnou součást života Keltů. Jejich kněží – druidové byli váženými a vysoce postavenými členy společnosti. Věštili, léčili, soudili.
„Najít a s jistotou prohlásit: ´Toto je svatyně´, je v keltském prostředí velmi složité, neboť Keltové spatřovali své bohy všude kolem sebe – celá příroda pro ně byla posvátná. Stejně posvátný byl i pramen jako místo, kde je možné komunikovat s podsvětím, ale i získat uzdravení a životní sílu,“ dočteme se na výstavě.
Země Bójů ležící kdesi v Hercynském lese
Přesně tak popsal v 1. stol. n. l. antický autor Strabón ve svém díle Geographica zemi s názvem Boiohaemum.
Odborníci se domnívají, že Keltové přišli na naše území někdy kolem 5. stol. př. n. l. S nimi přišel i určitý pokrok, neboť ovládali nejrůznější řemesla, razili zlaté i stříbrné mince, potrpěli si na oděv a šperky.
„Všechen lid přikládá velký význam eleganci a čistotě. Není u nich muže a o to méně ženy, kteří by chodili špinaví a v hadrech,“ popsal Kelty Ammianus Marcellinus (330 – 395 n. l.) v díle Res gestae.
Za zmínku jistě stojí i skutečnost, že Keltové nosili kalhoty, které byly Římany považovány za barbarské oblečení.
Keltská hradiště
Centrem specializované řemeslné výroby a obchodu byla hradiště – oppida, která samozřejmě plnila i obrannou funkci.
„Mezi nejvýznamnější hradiště v západních Čechách můžeme zařadit především Vladař (okr. Karlovy Vary), Albrechtice u Sušice, Dolní Hradiště a Horní Hradiště (okr. Plzeň – sever), hradiště Pod Homolkou v Plzni a Holý vrch nad Bukovcem,“ uvádí se na výstavě.
Přetavený poklad
V roce 1771 objevil nádeník Janota u obce Podmokly u Rokycan bronzový kotel, v němž bylo několik tisíc zlatých mincí.
„Protože podle tehdejších ustanovení patřila z pokladu třetina státu, třetina nálezci a třetina majiteli půdy, byl poklad vesničanům sebrán a přetaven na sedm tisíc dukátů s podobiznou Marie Terezie a pět tisíc mincí s poprsím a erbem knížete Fürstenberka, na jehož panství se poklad našel,“ dočteme v muzeu.
Výstava, která je připravena ve spolupráci s Ústavem archeologické památkové péče středních Čech, patří mezi vynikající projekty, a to jak díky preciznímu a důkladnému zpracování, tak i celkovému pojetí a rozsahu. Podává ucelený přehled o etniku, které výrazně ovlivnilo část našich dějin.
Výstavu lze navštívit do 28. února 2017.