Svatý Mikuláš byl v lidové tradici považován za patrona nejen dětí

Biskup Mikuláš se narodil kolem roku 250 v likyjském městě Patara v rodině zbožných a bohatých křesťanů. Po smrti rodičů rozdal velkou část svého majetku chudým. Aby unikl projevům vděčnosti, vydal se na pouť do Palestiny.

V maloasijském městě Myra zemřel v té době biskup. Novým biskupem se měl stát ten, kdo jako první vejde následujícího rána do chrámu. Tím byl putující sv. Mikuláš, který se zpočátku vzpíral, ale nakonec biskupský úřad přijal a poctivě ho vykonával až do své smrti kolem roku 345.

Jde o jednu z nejstarších a zároveň nejznámějších legend o svatém  Mikulášovi, která se dochovala. Podle ní chtěl zadlužený otec poslat své tři dcery do veřejného domu, aby mu pomohly splatit dluh. Když se o tom dozvěděl biskup Mikuláš, vhazoval otevřeným oknem do ložnice dívek tři noci za sebou peníze, jimiž jejich otec nejen splatil dluhy, ale ještě zbylo na věno. Na této legendě je založena tradice mikulášské nadílky.

Svatý Mikuláš se záhy stal jedním z nejuctívanějších svatých v celém křesťanství, ve východních církvích je druhým nejuctívanějším svatým vůbec (po Panně Marii). V 11. století se začal jeho kult šířit v západoevropských zemích především zásluhou normandských mořeplavců, kteří ho přijali za patrona námořníků. Záhy uctívali svatého Mikuláše ve Francii, ve 12. století v Německu a ve 13. a 14. století i v českých zemích.

Postava Mikuláše bývala nejčastěji oděna do dlouhé bílé košile, jako kabát měl dlouhý, zlatou nití vyšívaný plášť, většinou v kombinaci barev červená a bílá.

Na hlavě měl biskupskou čepici, která byla taktéž červené či bílé barvy se zlatým křížem vpředu. V jedné ruce držel dlouhou zlatou berlu (biskupskou hůl) a v druhé pak velký pytel s dárky. Mikuláš byl vždy vyšší postavy, s dlouhým bílým vousem.

Večerní pochůzka svatého Mikuláše, čerta a anděla je u nás všeobecně známa. Laskavé slovo Mikuláše i hrozivý pohled čerta jistě patří dodnes k nejsilnějším dětským zážitkům.

Podle lidové víry svatý Mikuláš sestupuje každý rok 5. prosince navečer z nebe na zem, obchází lidské příbytky a spolu s čertem a andělem rozdává pamlsky a ovoce hodným dětem stejně jako uhlí a brambory dětem zlobivým. Světec vcházel do světnice doprovázen andělem a čertem. Zatímco sv. Mikuláš vzbuzoval v dětech posvátnou úctu a anděl klid a pohodu, čert měl na starosti nahnat uličníkům strach.

Jako nedílná součást oslav svátku sv. Mikuláše se dříve na mnoha místech konaly slavné mikulášské trhy. Na nich se prodávalo pečivo, perník, marcipán a drobné hračky. Na mikulášských trzích v Klatovech se prodávaly oblíbené figurky čertů ze sušených švestek. Perníkáři zas udivovali návštěvníky trhů svými krásně zdobenými výrobky, z nichž nejznámější byly figurky Mikuláše, čerta a anděla.

(Zdroje: Knižní archiv České tradice a Církevní rok a lidové obyčeje - Vlastimil Vondruška)