Článek
Americké Chicago se v druhé polovině října stalo místem, kam se obracely oči všech fanoušků a milovníků bench pressu, silového sportu, kde závodník leží na lavičce, nad sebou má činku, kterou si položí na hrudník a silou pak zvedne.
A právě sem zamířil také student SŠ – PVC z Dobrušky Alex Maryška, aby zde obhajoval loňský titul mistra světa a pokusil se překonat svůj světový rekord, který vytvořil v Trnavě a který měl hodnotu 163 kg.
Alex soutěžil v soutěži Raw (soutěžící má jenom bandáže na rukách a pásek a činku zvedá vlastní silou) v hmotnostní kategorii do 110 kg mezi svými šestnáctiletými a sedmnáctiletými vrstevníky. Do Ameriky odlétal s tím, že světový rekord překoná.
„Soutěžil jsem v hmotnostní kategorii do 110 kg a svůj světový rekord jsem vytvořil hned druhým pokusem, kdy jsem zvedl 190 kg. Sice jsem z domova měl natrénováno na 205 kg, ale to jsem zvedal při hmotnosti 113 kg. A protože jsem musel váhu shodit na potřebných 110 kg, tak se snížila i váha, kterou jsem zvedl. Každé shozené kilo je totiž znát. A na mém výkonu se také projevil časový posun a dlouhý čas strávený v letadle. Ale s novým světovým rekordem jsem spokojený,” skromně se ke svému výkonu vyjádřil staronový mistr světa v bench pressu.
K vlastnímu průběhu soutěže Alex s humorem doplnil: „Nejdřív jsem musel shodit tři kilogramy, abych se dostal na potřebnou váhu. A vůbec to nebylo těžké. Protože se mnou v Americe byla celá rodina, tak jsme hodně chodili a poznávali Chicago. A protože tu je vše velké a ulice dlouhé, tak jsem pohodlně zhubl a při vlastním vážení před soutěží měl 109 kg. Ve vlastní soutěži jsem si na první pokus nechal naložit 180 kg, což jsem v klidu dal. Pak přišlo 190 kg a taky úspěch. Na třetí pokus jsem si nechal naložit 200 kg, ale to už se nepovedlo, to už nebyla síla… to si nechám na příště.”
A aby to příště bylo, musí při tréninku opravdu zabrat. Na MS v Chicagu se připravoval plné tři měsíce, kdy každý den téměř dvě hodiny zvedal takovou váhu, že měl od činky modřiny na hrudníku a od lavičky na zádech. Alex sám vše v klidu okomentoval slovy: „Dřít se musí, jináč by prostě nebyl výsledek.“
Ten by ale také nebyl bez tak potřebných lidí a sponzorů, kteří každému sportovci pomáhají. Největší poděkování patří dědovi Jiřímu Maryškovi, který Alexe od začátku trénuje a připravuje na závody.
Co čeká Alexe v budoucnu? „Teď hlavně chci dodělat školu, proto si dám od závodění chvíli pauzu. Pak se vrátím, ale to už mi bude osmnáct a budu ve vyšší kategorii a uvidím, jak mi to půjde,” dodal skromný student 3. ročníku učebního oboru Nástrojař ze Střední školy – Podorlické vzdělávací centrum z Dobrušky.
