Slavnost Tří králů se stala nejvýznamnějším povánočním svátkem aneb O tříkrálové tradici

Nejznámější tříkrálovou tradicí, která přetrvala do dnešních dnů, je tříkrálová koleda a psaní iniciál a letopočtu křídou nad dveře. Vždyť kdo by neznal: „My Tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví vinšujem Vám..."  

V evangeliu sv. Matouše čteme: „Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci, (mágové) od východu se objevili v Jeruzalémě... Vešli do domu, padli na zem, klaněli se mu a obětovali přinesené královské dary – zlato, kadidlo a myrhu."

Nikde se v Písmu neuvádí počet, natož jejich jména. Ve výkladu starokřesťanského prostředí kolísal jejich počet od dvou až po dvanáct. Teprve později se ustálil na třech, počtu odvozeném pravděpodobně ze tří darů. K záměně mudrců za Tři krále došlo ve středověku v souvislosti s rozšířením úcty v ně poté, co roku 1194 družina římského císaře přinesla z milánského kostela sv. Eusrogia do chrámu v Kolíně nad Rýnem ostatky, považované za ostatky sv. Tří králů.

První autor, který uváděl jejich jména, byl kancléř pařížské Sorbonny Petr Comestor ve 12. století. Jména Kašpar, Melichar a Baltazar jsou známa ze zkratky „C + M + B", psané spolu s datem svěcenou křídou na dveře. Podle některých badatelů však může být její původní význam jiný, zřejmě šlo o požehnání „Christus mansionem benedicat", česky Kristus ať požehná tomuto domu.

Obchůzka duchovního doprovázeného ministranty, učitelem i žáky, měla nejméně od třicetileté války stejnou podobu. S modlitbou a zpěvem se dům vykuřoval kadidlem a vykropoval svěcenou vodou, nad dveře se psala písmena K (C) + M + B a datum.

Tři králové chodívali sami, původně je představovali mladíci, později děti. Masky byly jednoduché - papírová koruna, vousy z koudele nebo vaty, místo vzácného roucha dlouhá bílá košile přepásaná červenou stuhou. A pochopitelně začerněné tváře třetího krále.

Tříkrálovou vodou se rozumí voda posvěcená v kostele o svátku Tří králů. Hospodáři si ji potají odnášeli z kostela domů a kropili jí stromy, aby se jim na nich více urodilo a také zemědělské stavení, aby se jim vyhnul požár i jiné neštěstí.

Svěcenou tříkrálovou vodou pak kropili i úly, to mělo zaručit zdraví celého včelstva a také dostatek kvalitního medu. Několik kapek dostala i studna, aby dávala celý rok zdravou vodu. Než se ulehlo 6. ledna ke spánku, napil se každý trošky tříkrálové vody, aby byl další rok zdravý a silný. Zbytek tříkrálové vody pak rodina uchovávala v domě po celý rok. Pokud se někdo z domu vydával na dalekou cestu, byl pokropen pro štěstí několika kapkami tříkrálové vody. Stejně tak byla tato svěcená tříkrálová voda použita v případě svatby v domě.

Svátkem sv. Tří králů se končil cyklus vánočních svátků. Toho dne se obvykle odstrojoval vánoční stromeček. V některých krajích ho však nechávali spolu s betlémem až do Hromnic (2. února).

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje - Vlastimil Vondruška a České tradice - internet)