Článek
Medvědí stezka je nejstarší naučnou stezkou Šumavy a druhou nejstarší v naší vlasti. Vznikla již v roce 1967 díky iniciativě prachatických ochránců přírody, k obnovení a obohacení stezky došlo v roce 2001.
Prochází převýšením od 740 do 1049 metrů nad mořem a seznamuje s unikátními geologickými a geomorfologickými zajímavostmi Trojmezenské hornatiny. Je určena pouze pěším turistům, takže cyklisté, jinak Šumavou se hemžící jak mravenci, zde nejsou vítáni.
Vede mezi spojnicí železničních zastávek Ovesná a Černý Kříž, její délka je zhruba 14 kilometrů. Je možno zvolit výchozí a cílový bod v tom či onom pořadí, či projít jen přibližně na polovinu zkrácený úsek mezi osadou Jelení a Ovesnou, tedy absolvovat jen její stran kamenné krásy nejzajímavější část. Do Jelení se ovšem nedá docestovat vlakem, takže tato varianta má jistá omezení v transferu.
Náročnější trasa je směrem od Ovesné, protože kromě několika úseků nabízí prakticky nepřetržitě až k nejvyššímu bodu - vrchu Perník (dříve Perníková hora), místy dosti strmé stoupání. Odměnou je však setkání s jedinečnými skalními útvary již prakticky po několika stovkách metrů, navíc při pozvolném výstupu je více času a prostoru na pokochání se jimi, než při hbitém sestupu v závěru cesty při variantě opačné trasy.
Zdaleka ne všechny útvary jsou popsány cedulí s názvem, daným jim budovateli stezky, takže není od věci se na výlet trochu předem připravit, aby bylo možno u oněch nepojmenovaných spojit popuštěnou uzdu fantazie se snahou identifikace objektu.
První takovou neoznačenou zajímavostí je kámen Dračí tlama, působivý zejména v zimě, kdy rampouchy na něm tvoří nebezpečně vyhlížející zuby. V současné době bez nutnosti nechat se vést obrazotvorností jsou s popiskem k vidění zastávková místa Perníková skála, Gotický portál, Soutěska lapků, Kazatelna, Hřib, Viklan, Kamenná kráska a Obří kostky. Některá místa díky bujně rostoucí vegetaci zakrývají stromy, takže Hlavu telete jen těžko dohledáte (ostatně i Obří kostky značně zakrývá porost).
Vydatně značená žlutá turistická trasa často šipkami navádí k prolézání skalních bran, kouzlo přírody doplňují mechové porosty, padlé tlející stromy a v daném čase barvy plodů brusinek, borůvek a záplava hub.
Jmenovat a popisovat veškeré segmenty žulového zázraku je až zbytečné, za zmínku stojí minimálně bizarní strmá Kazatelna, na dvou kolmých balvanech usazený klobouk Hřibu, na tenkými kameny tvořené podložce se tyčící Viklan, nebo labyrint na Perníku.
Místa za dřívějších časů pojmenované jako vyhlídky vesměs díky vzrostlým stromům v podstatě již mají tento popis práce toliko v názvu, nicméně cesta nabízí i bez toho spoustu intenzivních dojmů. A je na každém, zda odhadne, pod kterým název by také viděl Hotel datlů, Skalní hrad, Obětní mísy, Mechovou pyramidu, Loveckou jeskyni, Poustevnu nebo Lodní příď.
Po sestupu tmavým hvozdem od Perníku stezka nabídne další přírodní krásu, kterou je Jelení jezírko, vybudované jako retenční nádrž Schwarzenberského kanálu. Ač tedy lidské dílo, vypadá, jakoby v prostředí lesa bylo odjakživa.
VIDEO: Kamenná krása
Odsud je možno ukončit cestu v Jelení, nebo pokračovat kolem místa, kde byl roku 1856 zastřelen poslední medvěd, na Černý kříž.
