Článek
Jan Dvořáček vystudoval pražskou výtvarnou akademii a byl úspěšným tvůrcem žánrových a historických pláten, z nichž k nejvýznamnějším patří rozměrné plátno s názvem Jaroslava ze Šternberka poslední boj s Tatary a další s názvem Pracovnice ze severočeských skláren.
„Obě díla představil Dvořáček na Zemské jubilejní výstavě v Praze roku 1891. Uplatnil se i jako autor architektonických návrhů a pokud se mám vrátit ke sklářství, pak zmíněný obraz byl jen špičkou, jakýmsi osobním potvrzením zájmu o obor,” řekl v pondělí na malé slavnosti konané na počest dobrušského rodáka u obnoveného pomníku v Opočenské ulici v Dobrušce místostarosta města Petr Poláček.
Aby se víc dozvěděl o sklářském školství, vydal se Jan Dvořáček na cestu do Francie a Belgie. Po návratu do vlasti vyhrál konkurz a stal se prvním ředitelem v evropském měřítku jedinečné sklářské školy na severu Čech, založené v roce 1856. Vedle pedagogické činnosti se navíc s úspěchem věnoval i mnoha výtvarným oborům - rytí skla, malování, technickému kreslení, galvanizování, cizelování nebo rytí raznic.
„Dobré vedení žáků přinášelo záhy výsledky. Šenovští začali získávat medaile na evropských výstavách. Škola spolupracovala s místní výrobou a vychovávala pro ni potřebné odborníky. Měla výrazný podíl na zlepšení výtvarné a technické úrovně tamního sklářství, s její pomocí se podařilo místním rafinérům a obchodníkům úspěšně čelit zahraniční konkurenci. Přispěla ke stylovému sjednocení řezby na skle,” zdůraznil Poláček.
Jan Dvořáček setrval ve vedení sklářské školy až do svého odchodu do penze a jeho zásluhy ocenila i sama instituce, když mu tam v roce 50. výročí založení odhalili pamětní desku. Dobrušský rodák zemřel 29. června roku 1898.
Stejně zajímavý, jako sklem protkaný život Jana Dvořáčka, je také příběh malého památníku, jehož obnovení iniciovala dobrušská pamětnice Marie Smolová, která má ve svém archivu od roku 1967 uchovánu pozvánku na vzpomínkovou slavnost spojenou s premiérovým odhalením pomníku.
Přestože došlo v průběhu let k jeho odstranění z veřejného prostranství, neztratil se a byl "ukryt" v prostorách vrátnice bývalé Fruty, dnešní firmy Kand.
Tmavě žlutý skleněný monolit s Dvořáčkovými iniciálami se nyní stal základem pomníčku nového, jemuž druhý život vdechl kameník Martin Holanec. Čedičové kvádry, z nichž je složen, připomínají známé kamenné varhany v blízkosti Kamenického Šenova. Ty doplňuje původní skleněný útvar, který v roce 1967 vyrobili skláři ze školy v Kamenickém Šenově.
Podle slov starosty města Petra Tojnara bude Dobruška v péči o významné rodáky a jejich zviditelňování pokračovat, čehož důkazem je připravovaná adopce hrobu Karla Liera (1843-1909), výborného herce své doby, který pocházel z domu U růže v Dobrušce a působil v řadě divadel. Je pochován na Olšanských hřbitovech.
Znovuodhalení pomníku Jana Dvořáčka v Dobrušce za přítomnosti vedení města - starosty Petra Tojnara (vlevo) a místostarosty Petra Poláčka.
Původní skleněný žlutý monolit doplnily kvádry symbolizující varhany u Kamenického Šenova.