Poslední prosincový den je zasvěcen památce papeže Silvestra I.

Silvestr I. byl třicátým třetím papežem katolické církve, která jej uctívá jako svatého. Jeho pontifikát trval od 31. ledna 314 do 31. prosince 335. Za jeho pontifikátu si katolická církev upevnila své postavení ve světě, kterého se již nikdy nemusela vzdát. Silvestr I. byl osmým nejdéle vládnoucím papežem.

Sv. Silvestr se narodil koncem 3. století v Římě. Přijal křest jako mladík a v době pronásledování křesťanů za císaře Diokleciána se ukrýval v lesích nedaleko Říma. Odtud podle legendy pochází i jeho jméno, které si zvolil po svém zvolení římským biskupem. Silvestr pochází z latinského slova silva, které znamená les a označuje i jeho obyvatele.

Roku 314 byl zvolen papežem. V té době císař Konstantin povolil křesťanství. Papež Silvestr provedl úpravu bohoslužeb a vydal řadu liturgických nařízení. Například přikázal, aby oltáře byly místo ze dřeva stavěny z kamene, stanovil přesné stupně svěcení kněží. Podle legendy Silvestr vyléčil z malomocenství a následně pokřtil římského císaře Konstantina Velikého. Od něj pak získal darem pozemek, na kterém později vznikl stát Vatikán.

Silvestr I. zemřel 31. prosince 335 po dlouhém pontifikátu, který trval 21 let a 11 měsíců. Jako první papež byl pohřben v chrámě, v bazilice sv. Priscilly, kde byli v pozdějších dobách pochováni i další papežové.

Památku sv. Silvestra uctívá nejen církev 31. prosince. Tento den jeho svátku má ale i symbolický význam. Tak jako 31. prosince končí jeden rok a s nadějí očekáváme příchod nového, tak i pontifikát Silvestra I. označuje konec éry pronásledování křesťanů a začátek nového zlatého věku církve. Silvestr I. je jedním z prvních uctívaných světců a jeho kult se rozšířil po celé Evropě. Stal se patronem dobré úrody a domácího zvířectva. Bývá zobrazován v papežském ornátu s knihou a mušlí.

Protože se teprve během středověku sjednotil konec roku na 31. prosinec, nespojoval se původně se svátkem sv. Silvestra žádný významnější zvyk.

Teprve později se zařadil do cyklu lidových oslav. Lidé navštěvovali kostel, aby poděkovali za vše dobré v uplynulém roce. Mnohde očekávali s modlitbou příchod nového roku, jinde provázelo tento den bujaré veselí. Často se podávala jídla jako na Štědrý den. Zvykem bylo také jíst ovar a křen s jablky.

Někdy chodívaly o silvestrovské noci po domech „Ometačky." Staré černě oděné ženy měly hlavu zavázanou bílým šátkem tak, aby vpředu vybíhala nad čelo stříška. Třikrát zaklepaly, vešly do stavení, přistoupily k plotně a třikrát ji přejely (ometly) se slovy: „Ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého." Tím se mělo zabránit, aby na plotnu přišlo v novém roce něco nezdravého. Nakonec popřály hospodáři šťastný nový rok.

Konec starého roku a začátek nového provázel vždy a všude přípitek s přáním zdraví a štěstí. Tak činili lidé nezávisle na čase, majetku a víře.

(Zdroj: Církevní rok a lidové obyčeje - Vlastimil Vondruška a internet)