Článek
Po krátkém uvítání zazněla působivá píseň, známá jinak v podání Marty Kubišové s textem vycházejícím z odkazu Jana Ámose Komenského, tedy Modlitba pro Martu.
Následovalo několik slov, vysvětlujících, co vedlo organizátory svolat toto setkání, a poté byly rozdávány fiktivní bankovky v hodnotě 1 000 Sorosů. Pochopitelně nikdo z účastníků akce, s věkovým rozptylem 2 - 85 let, od nikoho žádné jiné finance nedostal ani nedostává, jak úspěšně tvrdí dezinformační weby.
Dorazil i plzeňský biskup CČSH Filip Štojdl, postava zde mnohým známá - v Třebkově, spadajícím pod Předotice, měl již promluvu u živého betléma, i tam sloužil velikonoční liturgii. Jeho úvahy vycházely z pokušení, kterým ďábel dává člověku pocit, že je Bohem, a to jednak citací Dostojevského textu, stejně jako úryvkem z evangelia sv. Lukáše, kdy pro změnu rohatý pokoušel na poušti Krista.
Nejstarší účastnice se zapojila do programu živým vstupem z domova důchodců, protože osobně dorazit pro ni je trvale nemožné. Vyjádřila nejen podporu spolku Milion chvilek, ale i nastínila temné kapitoly z premiérova životopisu, stejně jako naopak objasnila způsob financování jejich aktivit, a současně i ona pozvala na Letnou, kde sama také roku 1989 byla.
V klání o nejlepší politický vtip byla účast velmi nízká, takže následovalo finále - zpěv státní hymny, kterému předcházela ještě hymna junácká. Tu zazpívaly dvě z dcer zpěvačky Kamily Marešové, jelikož s matkou dorazily rovnou ze schůzky Světlušek.
Veškeré hudební vstupy patřily téže zpěvačce - krom Modlitby se doprovázející na kytaru, která si jinak vybrala písně Karla Kryla, pro akci stejně symbolické jako byla ta úvodní. Navíc se výběrem a zařazením trefila do živelného průběhu - Bratříček zazněl po reprodukování osobních zkušeností organizátora z roku 1968, Jeřabiny po závěrečných slovech seniorky (které se přes mobilní síť dostalo za jí nachystaná a přednesená slova zaslouženého potlesku): „Motýle tady žijí a včele mají rády řepku, zvlášť ošetřenou výrobky z Agrofertu, to pak padají nadšením.”
VIDEO: Sestřih ze setkání
Atmosféra měla dvě polohy - jednu komorní, až mile rodinnou (i díky přítomnosti těch nejmenších), a naopak - přes pořádání na vesnici, až evokující náladu na velkém shromáždění, k čemuž přispěly hudební vstupy i pozvaní hosté. A to i přesto, že akce nebyla nikterak politická, natož pořádaná či dozorovaná nějakými profesionály, prostě taková (a)typická venkovská kavárna.
