Článek
Na našem území se jedná o prameny Teplé Vltavy - její vbrzku (od soutoku ve Vltavském luhu mezi Černým Křížem a Chlumem) již prakticky siamské dvojče, spojené s ní v jedno, je v Bavorsku pramenící Studená Vltava. Ta má k soutoku pouhých 24 km, z toho 16 u nás, zatímco Teplá Vltava má celkem o 30 km delší tok.
Vltava je naší nejdelší řekou a tak nějak neprávem od Mělníka již zaniká v kratším i méně vodnatém Labi, do kterého, tedy spíše ono do ní, se tam vlévá.
Symbolickou pamětní desku Smetanou opěvované řece umístili nedaleko Kvildy 8. srpna 1970 členové spolku Vltavan, a to v zastoupení čtyř bratrských vltavanských spolků, kromě pražského též z nedaleké Davle a Štěchovic, na čtveřici i dnes doplňuje jihočeský Purkarec, oblíbené výletní místo nedaleko zříceniny Karlův Hrádek.
Odhalení bylo spojeno s projevy zástupců spolků, pražský bratr R. Dlabač přednesl oslavnou báseň. Na malé skalnatém seskupení nad Vlavou po jejím pravém břehu umístili uctívači řeky prostou desku s nápisem „Vltavě - živitelce“. Každých pět let se zde konají setkání příznivců vzpomínek na zmizelé časy vorařů, dřevařů, plavců a dalších zdrojích obživy, svázaných s vodním tokem a jeho okolím. Dochází k obnovení věnce, hraje i živá hudba, rozhodně však není nutno vyčkávat výročního setkání, svůj půvab má místo právě v zimě, kdy zde rampouchy tvoří malebnou ledovou scenérii.
Jen o kousek dál, za obcí Františkov, je na téže straně řeky na louce pomníček Králům Šumavy, jeho souvislost s prameny Vltavy není zmíněna náhodně, proslulý „Kanál 54“ legendárního převaděče Kiliána vedl právě kolem skutečných pramenů v hraničním pásmu.
I když nejen tyto naše hraniční hory jsou v zimním období především cílem lyžařů a běžkařů, pokochat se zamrzlými břehy té naší, sílu teprve nabírající milované řeky, při cestách v tyto kraje lze rozhodně doporučit, a prochladlé údy pak ohřát v pekárně na Kvildě je takřka povinností.
VIDEO: Vltava u Kvildy v zimě
Jinak ke skutečnému prameni Vltavy je to z Kvildy nějakých šest kilometrů, jak tomu bývá, zdrojem prvotního vodstva budoucí řeky je kromě toho označeného coby pramen několik dalších pramínků. Roku 2004 zde po sochařském sympoziu na Kvildě byla umístěna dřevěná socha řezbáře Davida Fialy.
Spolek Vltavan byl založen v Praze roku 1871. Tehdy jeho základnu tvořili lidé, jimž řeka skýtala živobytí - voraři, ledaři, plavčíci, zaměstnanci z plenek se deroucí říční paroplavby (inu, století páry). Členské příspěvky jim v případě finanční nouze, dané nemocí či úmrtím, zajišťovaly možnost výplaty podpory. Dnes již nezbytnou skutečností pro členství není odpovídající bydliště ani povolání spojené s řekou Vltavou, vhodnost schválení kandidáta za člena stvrzují dva ručitelé z řad stávajících členů. První povinností je do roka od vstupu pořídit si slavnostní kroj. Ten u pánů je tvořen kalhotami buď černými - v zimě, na léto pak bílými, černým sakem, červenobíle pruhovanou košilí, nechybí doplňky jako červené šerpy a černé vázanky, nezbytný je černý klobouk s bleděmodrou stuhou. Červenobíle pruhované košile náleží i ženám, stejně jako šerpy a vázanky. Namísto kalhot však u dam a dívek stejné barevné (tedy spíše černobílé) variace skýtá skládaná sukně.
