Článek
Na dohled od starobylého města Arles, kde kromě zbytků dvojice amfiteátrů, poněkud nevkusně zamřížovaných, obehnaných plotem a zmodernizovaných k zábavě lidu ve formě býčích zápasů, se v krajině nepřehlédnutelně zhruba pět kilometrů od města tyčí mohutný komplex Abbaye de Montmajour, rozsáhlého opevněného benediktýnského kláštera, dnes z velké části oslňující coby velkolepá zřícenina.
Historie kláštera počíná v časech, kdy skalnatý pahorek, kde dnes stojí, byl jen lodí dostupným ostrůvkem vyčnívajícím nad okolní močály. Samotný popud k vybudování kláštera pak k úvaze nabízejí tři legendy - a ať již pravdou varianta o působení zde sv. Trophima, o hrobech vojáků Karla Velikého, či ta o králi Chidebertovi I., faktem je, že roku 949 získává ostrov do majetku koupí zbožná šlechtična Teucinde Arles, která jej následně věnovala darem tam žijícím poustevníků s pověřením zbudovat zde klášter zasvěcený sv. Benediktovi.
Roku 963 pak přímou účast na dobudování a povýšení na opatství měl papež Lev VIII. Roku 1030 získává klášter relikvii, kterou je údajně, jak tomu u relikvií bývá, úlomek onoho kříže, na němž měl Kristus ukončit svou pozemskou pouť, a klášter se tak stává významným poutním místem. Bouřlivé časy francouzské revoluce později zanechaly klášter pobořený a obývaný toliko devíti mnichy.
Ostatek uchovávající kaple sv. Kříže leží poblíž areálu kláštera, který tvoří několik budov - dominantní je rozhodně nedokončená románská katedrála Notre Dame s křížovou chodbou z 12. století (lze předpokládat, že budovatelům došly finanční zdroje), kostelík St-Pierre z 11. století, nebo prostory opatství z roku 1369.
Vysoká věž Pons de l'Orme nabízí pěkné pohledy na opatství i kraj pod ním. Zajímavostí jsou i skalní hroby u kostelíku, vytesané do kamene a směrované k nohami východu, podobné jsou k vidění např. u kaple Saint Pantaleon nedaleko vísky Gordes. Krajina kolem opatství nemohla uniknout vnímavému oku Vincenta van Gogha, který pobýval a tvořil v nedalekém Arles, a jeho obraz Západ slunce nad Montmajour má za sebou doby pochybování o jeho pravosti, potvrzené znaleckou expertízou až velice nedávno - v roce 2013.
VIDEO: Procházka areálem opatství
Po stopách van Gogha se dostaneme do Nostradomova rodiště Saint-Rémy-de-Provence, kde umělec pobýval v ústavu pro duševně choré. Na jižním předměstí městečka se po obou stranách silnice rozprostírá archeologická lokalita Glanum. Toto pomyslným prachem zapomnění zaváté římské město znovupovstalo zpod nánosů hlíny až velice nedávno v minulém století, kdy od jeho dvacátých let se zásadní práce odehrávaly až po pamětnické léta osmdesátá.
Toto místo na úpatí pohoří Alpilles bylo obýváno Kelty již v 6. století před naším letopočtem, o tři stovky let později zde Řekové zbudovali centrum pro své obchody, pojmenované Glanum. Po bouřlivém rozvoji města, dokumentovaném i ražením vlastního stříbrného platidla, pak následovalo ovládnutí Římany, ztráta obchodního významu i vydrancování germánskými dobyvateli, mající za důsledek totální zánik a ukrytí pod vrstvy zeminy v toku staletí.
VIDEO: Areál Glanum
