Článek
Název kráteru čerpá z domorodého jazyka, v řeči Masajů značí „dar života“, kterým tato kaldera - obrovitý vulkanický útvar, opravdu oplývá v nezvyklé míře. K vidění je zde i několik z nemnoha ještě volně žijících jedinců nosorožce černého, jako většina dnes extrémně ohrožených druhů po léta vražděného člověkem.
Rozloha kráteru je 260 km² a je součástí přírodní rezervace UNESCO Ngorongoro Conservation Area, tedy území obývaného „původními“ obyvateli Masaji. Ti zde však mají svůj domov teprve přes 200 let, kdy vypudili tuto hornatou oblast před nimi obývající kmeny Mdulu a Datooga.
Cestou ze Serengeti leží v oblasti i známé archeologické naleziště rokle Olduvai, považované za jednu z kolébek lidstva. Mnoho masajských vesnic nejsou ve skutečnosti autentická obydlí domorodců, ale byly zbudované jako atrakce pro turisty. Fotografovat pestře oblečené, někdy však i ryze černě oděné Masaje, je nepřípustné - tedy bez finanční odměny modelu, turismus je doplňkovým zdrojem příjmu po chovu dobytka.
VIDEO: Územím Masajů
Kráter nemá prvenství nejen jako největší nezatopená kaldera na světě, ale i jako místo s největší koncentrací savců a tím i nejhojnějším výskytem lvů na světě. Ti obývají především travnatou savanu, kterou doplňuje akáciový les Lerai, domov opic a slonů, a jezero Magadi, které dle ročních období vysychá a stejně jako močály kolem něj přitahuje spoustu ptactva. Vzhledem k jeho alkalitě bývá v příhodném období útočištěm plameňáků.
K vidění jsou stáda buvolů, zeber, pakoňů, gazel a antilop, z šelem krom nespočtu lvů též hojně se vyskytující hyeny a šakalové. Hyen zde je dokonce dvojnásobek oproti obvyklé populaci, spolu se supy zajišťují likvidaci zbytků po hodech velkých predátorů a udržují tak v kráteru potřebnou odpadkovou čistotu, nutnou pro eliminaci vzniku zárodků smrtelných chorob v hnijících tkáních mrtvých zvířat.
Levhart zde svůj domov, stejně jako gepard, rovněž má, ale narazit na něj zblízka je stejně obtížné, jako v Serengeti a dalších parcích. Je to dáno i tím, že i zde platí zákaz pohybu mimo infrastrukturu stálých cest. Pokud tedy vidíte kdesi v savaně popásat se nosorožce, neznamená to, že za ním můžete klidně s automobilem vyrazit po snadno sjízdné planině, jako naopak umožňuje při pozorování lovících šelem jižní okraj Serengeti v oblasti Ndutu.
Žádaná Velká pětka: lev-buvol-nosorožec-slon-levhart se zde dá zahlédnout, ovšem pravý milovník přírody a divočiny i v případě nekompletnosti odškrtnutých položek zde najde spoustu typicky africké krásy. Stačí již pouhý pohled z vyhlídkového místa na dno kráteru, nebo setkání se samcem mohutného dropa kori při namlouvacím obřadu, kdy mu z nafouknutého vaku na krku vycházejí temné zvuky, připomínající hlasitý tep lidského srdce (na videu bohužel pro ruch větru tento vábivý hlas nebylo možno ponechat).
VIDEO: Život v kráteru
Velcí milovníci kráteru byli zachránci Serengeti, německý zoolog Bernhadr Grzimek a jeho syn Michael (pamětníci vzpomenou na film Ráj divokých zvířat). Michael roku 1959 poblíž kráteru havaroval a zemřel, spolu s popelem svého otce (ten podlehl infarktu během - pro ochránce přírody trýznivé, drezúry tygrů v cirkuse) odpočívá v mohyle na okraji kráteru.
