Článek
Původní objekt byl královskou celnicí, kde se vybíralo clo od kupců přivážejících po řece zboží. Ve 14. století byl Karlem IV. vybudován kamenný gotický hrad, císař jej uděloval za osobní zásluhy významným konšelům či purkrabím.
Zikmund Huler, pražský konšel vladařovu přízeň a důvěru hluboce zneužíval a obohacoval se na jeho úkor. Po 17 letech byl usvědčen a popraven. Jeho majetek byl zkonfiskován, hrad však zůstal rodině. Následně jej vlastnili Zmrzlíkové ze Svojšína, příznivci husitského hnutí. Pro své husitství přišli o vysoké úřady v královských službách a slibný rozvoj hradu se opět zabrzdil.
Následujících 100 let Orlík patřil Švamberkům, i oni byli protestantského vyznání, po bitvě na Bílé hoře jejich majetek opět zkonfiskován. Panství sloužilo pouze jako zásobárna pro vojsko, následoval hospodářský úpadek a zpustnutí.
Dalším rodem, který hrad vlastnil, byli Eggenberkové. V 18. století vymřeli bez mužského potomka, dědictví přešlo na příbuzné manželky posledního orlického pána – na Schwarzenberky. Orlík ale byl na okraji jejich zájmu, hlavním sídlem byl Český Krumlov. Počátkem 19. století došlo k rozdělení rodového majetku na dvě autonomní rodové větve - hlubocko-krumlovskou a orlickou.
Zakladatelem orlické byl Karel Filip ze Schwarzenberka, polní maršálek, zdatný vojevůdce, vítěz nad Napoleonem. Založil zámeckou knihovnu, ze svých diplomatických i vojenských cest nashromáždil řadu starožitností včetně sbírky starých zbraní. Karlova manželka Marie Anna z Hohenfeldu proměnila okolí v zámecký park anglického stylu, vysazeno bylo 460 000 stromů! Koncem 19. století novogotický objekt prošel posledními stavebními úpravami.
V roce 1948 na základě 2. pozemkové reformy byl majetek zkonfiskován, Schwarzenberkové odešli do nuceného exilu do Rakouska. Vrátili se až po roce 1989. Karel Schwarzenberg zastával funkci vedoucího kanceláře prezidenta republiky Václava Havla. Po restituci majetku se své funkce vzdal, převzal správu nad rodovým panstvím, v současnosti patří synovi Janu Schwarzenbergovi.
Interiéry zámku naleznete přesně v té podobě jako v roce 1948, kdy jej majitelé museli opustit, v reprezentačních empírových místnostech lze vidět slohově nejčistší podobu empírového stylu v Čechách.
Rozlehlý zámecký park získává postupně svou původní podobu. Jedna z tras vás zavede i k rodinné hrobce Schwarzenberků, není tak okázalá jako třeboňská, ale stojí za zhlédnutí. Zpět k zámku se můžete vrátit i romantickou pěšinou po okraji strmých skal s řadou krásných vyhlídek na přehradu v hloubce pod srázy i na přístav a okolí zámku. Při budování parku hladina Vltavy byla ještě o 80 metrů níže. Tento pohled je nám ale od roku 1961, od napuštění přehrady, skryt.
Nejhezčí je Orlík z paluby výletních lodí, vybrat si můžete z několika tras, přístaviště je pod zámkem. Další sezóna začne opět 1. dubna 2017.
