Nevšední hudební zážitek v podobě vánočního koncertu Dagmar Peckové zažili diváci v Habartově

Žánrová pestrost v nabízené hudební produkci určitě není na škodu, poněvadž ať se již jednalo o folk, populární či klasickou hudbu, vždy na pódiu před habartovským publikem vystoupily opravdové hvězdy a mistři svého oboru, kteří svým uměním dokázali nadchnout pro svůj žánr hudby takřka kohokoliv.

A nejinak tomu bylo i letos, kdy v pátek 13. prosince do kinosálu dorazila známá operní pěvkyně paní Dagmar Pecková, aby v doprovodu Vincence Ignáce Novotného a hudební formace Musica Bohemica společně představili hudební projekt nazvaný Zrození.

Tuto ojedinělou a vskutku vánoční podívanou si nenechalo ujít na tři sta diváků, kteří tak zcela zaplnili hlediště místního kinosálu. Během devadesáti minut je umělci vzali na oplátku na okružní jízdu vánoční Evropou, když postupně zazněly adventní písně a koledy z barokního Německa, Itálie, Polska či Británie. V druhé části koncertu se hudebníci již navrátili do českých luhů a hájů, a tudíž i diváci měli možnost si s nimi nějakou tu píseň společně zanotovat.

Osmičlenné hudební těleso, bravurně a originálně řízené Jaroslavem Krčkem, předvedlo skvělou symbiózu a harmonii mezi smyčcovými a dechovými nástroji občas doplněnými a ozvláštněnými zvukem zvonku či tamburíny. Ačkoliv mezi diváky někdo třeba nemusel být příznivcem barokní hudby, v tomto případě, kdy nástroje byly dokonale ovládány svými majiteli, ji nakonec musel vzít na milost snad opravdu každý.

Dominantní roli však v celém vystoupení hrály hlasy obou výše uvedených sólistů. Ti oba jasně dokázali, jakou obrovskou sílu a podmanivost může mít lidský hlas, když se ho naučíte perfektně ovládnout a žádoucím způsobem využít.

Celý prostor jich byl zcela plný a prostupoval každou molekulu vzduchu i hmoty. A bylo naprosto lhostejné ať již se jednalo o ženský hlas paní Peckové, mužský hlas pana Novotného, anebo v rámci duetu zněly oba současně.

Opět se jasně prokázalo, že hudba v sobě skrývá zvláštní moc, že boří hranice a zažité mýty, že dokáže i to nad čím zůstává lidský rozum jen v němém úžasu stát.

Jistě nebudu daleko od pravdy, když napíši, že všichni diváci ten den přítomní v hledišti - každý svým osobitým způsobem prožili vskutku sváteční "zrození". A i za to se protagonisté koncertu dočkali po jeho skončení dlouho trvajícího potlesku, který diváci ještě umocnili tím, že neváhali povstat ze svých sedadel a absolvovali ho vstoje. Bylo to jistě více než zasloužené.

Vysoká laťka habartovských vánočních koncertů i pro tento rok tak jednoznačně zůstala zachována a za to vděčíme skvělému výběru umělců, o který se zasloužili pracovníci kulturního střediska.