Hlavní obsah

Na Helfenburku dudák čertům hrál, dnes nabízí program dětem i dospělým

Novinky, Petr Hejna

Mnoha pověstmi známá zřícenina u Bavorova posloužila i jako reálná filmová kulisa, ať již coby sídlo čaroděje Chechoty v Arabele, úkryt zběhů v Třech životech, nebo jako místo výletu v přes padesát let starém Bloudění. A samozřejmě si "zahrála" v Princezně ze mlejna - Troškovy Hoštice jsou nedaleko.

Foto: Petr Hejna
Článek

Bohatá je i historie hradu - od jeho výstavby, umožněné roku 1355 Karlem IV. bratrům Petru, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka, přes časy politických a vojenských půtek po počátky jeho pustnutí v 16. století (podrobná historie ZDE).

Přes zmíněné chátrání hradu se jedná o rozsáhlou a dobře zachovalou hradní zříceninu, zubu času výrazně nepodlehly jak bašty, tak hradby, věže i zbytky mohutného paláce. Jedna z věží slouží jako rozhledna, a to i díky tomu, že Klub československých turistů z Volyně, který se stal roku 1933 majitelem hradu, věž v rámci rekonstrukce nastavil o pět metrů.

Další obnova památky proběhla v dekádě před novým zpřístupněním veřejnosti roku 1977. Z věže je pěkný výhled na Blanský les s Kletí, na Písecké hory, k šumavským vrchům Boubín, Bobík, Libín a Plechý, nebo k Brdům, stejně na blízké vnitrozemí Strakonicka a Vodňanska.

I když jedna z pověstí zmiňuje právě pod věží ukrytý poklad (spojený s modravým plaménkem, tančícím na skále), tak skutečný poklad může být pro mnohé právě pohled po naší malebné členité krajině, stejně jako pobyt mezi zdmi, z kterých dýchá dávná historie.

Pochopitelně hrad nabízí - krom domácích pochoutek jako kremrole, koláčky nebo bramboráky, také rozličné kulturní a historii připomínající akce. Již v sobotu 7. července se zde setká, respektive utká, několik šermířských skupin - v počtu zhruba tří desítek ozbrojenců, chybět nebudou křepčící lepé tanečnice a závěr bude patřit reji plamenů ohnivé show. Program začne již od 14 hodin.

V úvodním výčtu filmů chybí „premiéra“ hradní zříceniny z roku 1954 v tajemně znějícím titulu Přicházejí ze tmy, kde hráli např. i Rudolf Hrušínský nebo Dana Medřická. Jednalo se však o pro 50. léta typicky agitační dílo, v kterém v rozvalinách probíhala setkání kulackých záškodníků. Historie pro změnu pustému hradu připisuje funkci útočiště pro lidi bez prostředků a domova, či z něj uprchnuvších za těžkých časů třicetileté války, kdy údajně dle pověstí vesničané z okolí Bavorova byli nuceni žít v lesích bezmála jak divá zvěř. 

Z plně doložených pramenů pak čerpají divácky oblíbené historicko-vojenské rekonstrukce dobývání hradu žoldáky z Pasova, ke kterému zde došlo roku 1611, tedy za časů Petra Voka. Letošní tradiční boj o hrad se uskutečnil již v únoru, slíbeno je i další shlédnutí koncem prázdnin.

A co se týče té pověsti o čertech - dejte si pozor na černé kotě v podhradí. Svého času si jedno takové oblíbil a domů vzal dudák Jíra z Předslavic. Po žních byl na roztrhání, žádaný po nocích na muzikách, a osamělé kotě se toulalo čert ví kde. Když pak na dudáka dolehla nouze, daná menší poptávkou po jeho měchu, postěžoval si neznámému cizinci, který se mu pod hradem zjevil, že není komu hrát. Ten mu nabídl, že mu dobře zaplatí, když jemu a jeho přátelům na hradě zahraje k tanci. Zkoprněl, když se odvážil podívat, komu že to hraje - byli to samí černí kocouři, kdo mu házel dukáty do čepice. Jeden z nich vypadal jak ten jeho. Ukončil hraní s poděkováním Pánu Bohu za peníze, vtom se zatmělo, dostal ránu a v čepici namísto zlatých mincí bylo jen kamení. Až později mu došlo, komu že to vlastně hrál.

Hrad je majetkem Bavorova.

Související témata:

Výběr článků

Načítám