Článek
Takřka jeden kilometr nadmořské výšky (982 m) je zeměpisný údaj, charakterizující polohu šumavské obce Modrava.
Jelikož leží přímo na soutoku tří potoků, splynutím jejichž vod vzniká divokopěnná řeka Vydra, je možno vybrat si některou z cest proti proudu Roklanského (červená turistická trasa) nebo Modravského potoka, sledovat část Fipohuťského potoka na naučné stezce Modrava – Filipova Huť (zelená trasa), či po proudu Vydry sledovat její tok zvýše po červené až k Antýglu, kde začíná naučná stezka Povydří, končící u Čeňkovy pily.
Po modré - je to náhoda, či snad symbolické přiřazení barvy, obsahující podobný slovní základ, pak vede cesta kopírující Modravský potok. Jeho tok je dlouhý zhruba třináct kilometrů, vzniká soutokem Luzenského a Březnického potoka a je hlavním zdrojem zmíněné Vydry.
Cesta proti jeho proudu vede lesem i lučními planinami, na rozcestníku u mostu odbočí do té doby trasu kopírující červená, jejíž primární cílovou zastávkou je vzdálený pramen Vltavy (cesta však pokračuje i dál). Modrá trasa končí u samoty Březník (pochází z roku 1804), odkud je možno vrátit se buď stejnou cestou zpět, či zvolit alternativu návratu po zelené, čímž se naskytne možnost projít horskou Cikánskou slatí. Několik malých jezírek ani nedává tušit, že vrstva rašeliny je zde vysoká (nebo snad hluboká) přes šest metrů.
Cesta kolem Modravského potoka je plna barev - ať již jsou to zelenou řasou porostlé balvany v hnědavé křišťálové vodě, usychající kapradě v lesním porostu, modravá i zlatá hladina klidných zákoutí toku, plejáda odstínů barvícího se listí stromů, borůvčí a dalších typických botanických jednotek dané lokality. Podle okusu padlých kmenů se zdá, že místo se zalíbilo i tulákům bobrům.
VIDEO: Modravský potok nad Modravou
V Modravě, kam zakrátko zelená sestoupá, zraku nikoho nemůže uniknout mohutná budova Klostermannovy chaty, vystavěné Klubem českých turistů roku 1924. Historie Modravy zaznamenává data 1614 - 1617, kdy jsou doloženy první písemné záznamy o její existenci a účelu. Tím bylo především poskytování pastvin soumarům na Zlaté stezce a rybaření v tamních dodnes průzračných vodách - v daný čas není prokázáno, že místo bylo i trvale obýváno.
Pozdější civilizační rozvoj počal rokem 1757, a to v souvislosti s ideálními podmínkami pro loveckou a rybářskou osadu, později ke slovu přišla hospodářská činnost spojená s bohatstvím lesů. Díky tomu v letech 1799 - 1801 byl vybudován zhruba 2 kilometry dále počínající Vchynicko-tetovský plavební kanál, usnadňující dřevařům dopravu vytěženého materiálu.
Genius loci okolí učaroval i velikánu písmem oslavujícímu krásu Šumavy - Karlu Klostermannovi, který svůj román Ze světa lesních samot situoval právě na dřevařskou samotu, hájovnu Březník.
Odkazy s videodokumentací na trasy kolem Modravy:
