Článek
Do Lindosu každodenně míří tisíce turistů - nejlépe to dokazuje nekonečná fronta před vstupem do kamenné dominanty města. Přivstanete-li si ovšem a na Akropoli vystoupáte brzy po ránu, budete úmorného čekání ušetřeni a už tak mimořádný zážitek se ještě znásobí.
Střípky z historie města
Podle Homéra vypluly ve 12. stol. př. n. l. právě z Lindosu lodě do Trojské války, což svědčí o tom, že v té době byl významným a mocným ostrovním městem.
Největšího rozmachu dosáhl v 6. stol. př. n. l. především za čtyřicetileté vlády Kleóbula, považovaného za jednoho ze sedmi mudrců starověku, jenž jako první podporoval financování státních prací z peněžitých sbírek občanů. Tyto finance byly přibližně v roce 550 př. n. l. použity mimo jiné k výstavbě chrámu bohyně Athény na téměř trojúhelníkové 116 metrů vysoké skále.
Fungovaly zde dva přístavy. Jeho obyvatelé sestavili pravidla námořnického práva, později známá jako rhodský zákon, který se stal základem římského námořnického práva, a na něm zas bylo postaveno moderní námořnické právo.
Akropole
Dnes, při pohledu zdáli, dominuje Akropoli opevnění vybudované johanity - původní antické mělo menší výšku a nezakrývalo stavby uvnitř.
Při cestě na vrchol narazíme nejdříve na reliéf lodi vytesaný do skály na počest admirála Hegesandra. A pak už po johanitském schodišti vzhůru - projdeme klenutou branou do rytířské budovy a vzápětí se s lehkým mrazením ocitneme v době starověkého Řecka.
Dech se tají při pohledu na místa, kde stávala 87 metrů dlouhá stoa, terasy, propyleje.
A co teprve chrám bohyně Athény, který prý navštívili Hérakles, Danaos s dcerami nebo Helena z Tróje, patřící k nejznámějším postavám řecké mytologie. Byl v provozu do roku 396 n. l., kdy Theodosius II. nařídil nejen jeho likvidaci, ale zakázal i Olympijské hry, neboť knězi Athény Lindské se vzbouřili proti jeho nařízením.
Trochu škoda, že část Akropole nyní "hyzdí" jeřáb, s jehož pomocí se stavby staré bezmála tři tisíce let rekonstruují. Přítomnost velestroje však nutí pomyslně hluboce smeknout před uměním antických stavitelů a řemeslníků.
A až se dotknete každé stavby a nasajete všechny poznatky, může být symbolickým vyvrcholením pobytu na Akropoli pohled na zátoku, pojmenovanou podle apoštola Pavla, který se zde vylodil během šíření křesťanství v této oblasti.
Poklady uvnitř města
Úzké uličky samotného Lindosu "ukrývají" vedle mnoha hospůdek a obchodů, také domy kapitánů, které se pyšní jedinečnou architekturou a výzdobou a jsou řeckou raritou. Pocházejí z 15., 16. nebo 17. století, kdy vládnoucí Turci povolili místním obyvatelům, aby po odchodu rytířů sv. Jana zorganizovali obchod a flotilu podle svých představ.
Nedaleko náměstí nelze minout kostel Panagia ze 14. století s úžasně zachovalými freskami z roku 1779 a pětipatrovou zvonicí stojící vedle. Stěny i strop chrámu bezezbytku pokrývají biblické výjevy, skvělý příklad umění řezbářů biskupský trůn představuje a podlaha vyložená mozaikou z černých a bílých oblázků ve tvaru lomené linie překvapí jemností při doteku.
Zkrátka: Lindos stojí za poznání.
