Článek
Na slavnost Zjevení Páně 6. ledna si připomínáme příběh biblických mudrců, kteří cestují za narozeným králem. Jsou první mezi pohany, kteří poznali Pána. Proto měl jejich kult takový úspěch a tak se mezi křesťany rozšířil.
Legenda vypravuje, že se Tři králové setkali s apoštolem Tomášem, který jim dal poznat učení Ježíšovo, načež je vysvětí na biskupy. Cesty jejich se rozcházejí a působí jako misionáři. Po mnoha zkouškách a utrpení se znovu scházejí roku 54 ve městě Sewa (Arménie), kde společně slaví vánoční mši. Krátce na to umírají: Melchior 1. ledna ve věku 116 let, Balthazar 6. ledna ve věku 112 roků a Caspar umírá 11. ledna ve věku 109 let. Všichni jsou pochováni do jednoho hrobu.
Svaté ostatky Tří králů podle legendy nalezla sv. Helena, která je přivezla do Konstantinopole a později darovala milánskému biskupovi. Ten je uložil v kostele svatého Eustorgia, kde dodnes najdeme jejich sarkofág. Druhá verze říká, že to byl císař Zeno, který ostatky přenesl v roce 490 z Persie do Konstantinopole. Jisté je, že po dobytí Milána roku 1158 císařem Fridrichem Barbarossou kolínský arcibiskup Reinhard z Dasselu převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil ke chrámového pokladu kostela sv. Petra. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků a roku 2005 k nim vedl pouť mladých i papež Benedikt XVI.
Relikviář je zhotoven na konci 12. století podle návrhu slavného zlatníka středověku Mikuláše z Verdunu. Svou velikostí a rozsahem je největší a umělecky významný. Pokud jde o jeho obsah, je to nejambicióznější relikviář ze středověku. Je vyroben z dubu, zlata, stříbra, smaltu, má přes tisíc starověkých rytých drahokamů s portréty, ohněm zlacené postavy, filigránové panely, hlubotisky, portréty a sloupy, oblouky a profily zdobené emaily. Postavy po stranách patří apoštolům, prorokům a evangelistům. Jsou na něm výjevy z dějin spásy od úsvitu času až do Posledního soudu.