Článek
Zatímco nyní bude přednášet o často velmi dramatických peripetiích filmových hvězd první republiky a protektorátu, v únoru absolvoval v knihovnách v Sokolově a Kyjově besedy o indické numerologii, což je další obor, kterému se několik let věnuje. A lidi chodí a bývá plno.
Jenom loni těch besed a přednášek absolvoval po republice více než dvacet, přičemž hraje divadlo, ve filmu i televizi, má svůj šansonový pořad a učí na Mezinárodní konzervatoři Praha. Loni mu také vyšla publikace Velká kniha herců první republiky a protektorátu, jejíž náklad je téměř rozebrán.
„Ten člověk toho hodně ví, zná a umí. Nejenže přednáší studentům filmovou historii a učí herectví, nejenže je jedinečný herec a šansoniér, spisovatel, ale také se dokonale vyzná v numerologii... Pan Bartoň je skvělým a vyhledávaným lektorem, který umí své posluchače zaujmout a naladit. To neumí každý, má charisma,” řekla o něm posluchačka Jitka Trávníčková po jedné besedě na Moravě.
Na otázku, co mu dává setkání s lidmi, kteří chodí na jeho besedy, Jiří Bartoň odpověděl: „Jedna herečka kdysi řekla, že každá nová role je to pro ni něco jako shledání se s milovaným člověkem. Nějak podobně bych charakterizoval moje setkávání s lidmi na besedách, které jsem sice nikdy předtím neviděl, ale většinou mezi námi poměrně rychle dochází k jakémusi vnitřnímu propojení. Z mé strany opravdu nikdy nejde o nějaký formální kontakt, posluchačům dávám to nejlepší ze sebe a oni to myslím velmi dobře vnímají. Navíc na ty přednášky pokaždé, jak já tvrdím, vždy přijdou pouze ti, kteří tam z nějakého hlubšího důvodu mají přijít. A ten společně strávený čas dvou hodin je obohacující - jak věřím - nejen pro ně, ale i pro mě samotného, protože ti lidé mi svými reakcemi poskytují velmi smysluplnou zpětnou vazbu.”
A jeho další aktivity? Na čem pracuje?
„V pražském Strašnickém atelieru se znovuobnovily reprízy inscenace O klucích aneb Jsem kuchta, jejímž tématem je agresivita současné mládeže. Hraju zde státního zástupce, úplně jiný typ postavy, než je titulní Pan Kaplan, který „má třídu rád“, se kterým zase hostuju v brněnské divadle Parnas. Je to pro mě krásně dobrodružné jezdit s divadlem nebo přednáškami od města k městu, vystupovat jednou v Sokolově, podruhé v Pardubicích, potřetí v Praze a pak zas na jihu Moravy. A do toho zpívat šansony lázeňským hostům zase v úplně jiném koutě republiky. Určitou kotvu mi dělá pravidelná lektorská práce na Mezinárodní konzervatoři, kde učím studenty porozumět určitým hereckým principům a také jim přednáším kapitoly z dějin českého filmu. 17. března mě čeká vystoupení na vernisáži obrazů v Knihovně na Vinohradech a v dubnu bych měl točit v novém filmu Reklama na Vánoce mladičkého režiséra Aleše Kaiznera. Na vše se velmi těším.”
