Článek
Postaven byl na bývalém slezském území jako hrad Javorník, ve 2. polovině 13. století. Tenkráte to byl kraj opravdu divoký, málo prostupný, od nížiny ležící v nynějším Polsku se zvedají za Javorníkem Rychlebské hory, jedna z nejhezčích lokalit u nás.
Hrad původně patřil svidnickým knížatům, ale jejich dominium bylo přece jen vzdálenější, tak objekt výhodně prodali vratislavskému biskupství. To ho drželo až na pár přestávek asi 6 století, což je asi u majetku, který obvykle přechází z ruky do ruky, výkon obdivuhodný.
Pojmenován po patronu
Hrad poškodili nejen husité, ale sami biskupové, ti nechali pobořit obranný systém, aby se v něm nemohl případně usídlit nepřítel. To bylo v 15. století. Na jeho konci ale biskup Jan Roth začal s velkolepou přestavbou.
Kde jinde by měly být finanční prostředky než v církevní pokladně, Rothův nástupce Jan Thurza dokončil pozdně gotickou výstavbu. Protože patronem vratislavských biskupů je svatý Jan Křtitel, změnil Javorník jméno na Jánský Vrch.
Bude se vám líbit zámek, zdáli viditelný, nad městem se tyčící. Gotika se brzy přestala nosit, vše ovládlo baroko, pompézní, místy nabubřelé, ale oku většinou lahodící.
Hudba zněla zámkem
Barokním zámkem se Jánský vrch stal za episkopátu biskupa Filipa Gotharda Schaffgotsche (1716-1795). Osvícený a hudbymilovný biskup přivedl mnoho významných osobností, především z oblasti hudby.
V roce 1769 povolal hudebního skladatele, výborného houslistu a dirigenta Karla Ditterse z Dittersdorfu a Jánský Vrch se stal záhy střediskem hudebního života pro celé Slezsko. Ditters za téměř třicet let pobytu na Javorníku složil na čtyřicet komických oper, čímž se stal jedním ze zakladatelů německé komické opery. Ditters je spojen i se zámkem Červená Lhota. Biskup Josef Krystian Hohenlohe-Waldenburg-Bartenstein, který nastoupil po Schaffgotscheovi, změnil zámek na letní sídlo vratislavských církevních hodnostářů.
Obsáhlé jsou zámecké sbírky, jedna je ojedinělá, uvidíte tu na 2000 převážně porcelánových hlav dýmek, spíše fajfky to byly, podobné, z jakých jakých kouřil v Krkonošských pohádkách Krakonoš. Ale jsou tu i dýmky z mořské pěny nebo kořenů vřesovce rostoucího ve Středozemí.
Poslední biskupové už žili velmi moderně, koncem 19. století tu byly koupelny s teplou a studenou vodou, začátkem minulého století zavedli plynové osvětlení, 7 kandelábrů je v zámecké zahradě. Zázemí je ryze moderní, lednice, kuchyně, koupelny…
Nejdřív zápůjčka
V roce 1959 byl zámek Jánský Vrch zapůjčen státu. K jeho plnému zestátnění mohlo dojít až po vzájemném majetkovém vyrovnání polské a české katolické církve, tedy v září roku 1984. Nyní je ve správě Národního památkového ústavu, ú. p. s v Kroměříži. Od 1. ledna 2002 je objekt zapsán do seznamu národních kulturních památek.
