Článek
Gotický hrad Velhartice, spojený nejen s básní o konzumaci vína Buškem z Velhartic pospolu s Karlem IV., založený na přelomu 13. a 14. století, se tyčí nad skalním ostrohu nad říčkou Ostružnou.
Na první pohled zaujímá svým charakteristickým mostem se čtyřmi lomenými oblouky na masivních pilířích, svou konstrukcí unikátním v celé Evropě – na obou stranách (tj. jak u donjonu, tak ze strany paláce) je osazen padacími můstky, a není tudíž pevně spojen s nimi v jeden celek, čímž byla důmyslně, přitom však jednoduše, posílena obranyschopnost při proniknutí nepřítele za hradby.
Návštěvníkům hradu se nabízí jak prohlídka hradního okruhu (hradní cisterna, potravinové sklepy, bývalé interiéry Rajského paláce, procházka a výhled ze zmíněného mostu, obranná věž Putna), tak jako druhý okruh komnaty renesančního zámku, který vybudoval po třicetileté válce Martin de Hoeff Huerta. Zde je k vidění rodinná místnost, šatna šlechtičny, komůrka komorné, jídelna, herna, taneční sál a lovecká chodba. Hradní okruh je pojat v duchu seznávání se středověkým životem prostřednictvím šachové hry podle Tomáše Štítného ze Štítného.
Umožněna je i volná prohlídka areálu s výhledem do údolí kol Ostružné, prohlídka zbytku lihopalny a pivovaru s výstavní síní. V areálu se pro děti pořádá zábavná lukostřelba, metání koulí a další hry, jako logicky začleněné velkofigurální dřevěné šachy nebo kuželky. Pod hradem se nachází skanzen lidové architektury (původní stavby sem byly přeneseny z šumavského podhůří, kde je nebylo možno patřičně zakonzervovat pro uchování příštím generacím).
Zhruba 15 km vzdálená Klenová spadá pod správu galerie Klatovy, a tak kromě obvyklé prohlídky hradní zříceniny a zámku je její součástí i galerie moderního umění. A to jak plastiky přímo v plenéru hradu, tak i výstavy obrazů i plastik na třech podlažích rekonstruované sýpky.
První zmínka o hradu se datuje k roku 1287, zámecký palác pochází ze 14. a 15. století, v 16. století bylo vybudováno renesanční křídlo. Následně počal hrad chátrat, po roce 1832 byla hradní ruina romanticky upravena.
Navzdory četným místopisným přívlastkům významného renesančního politika, cestovatele, hudebního skladatele a spisovatele, je právě Klenová považována za rodiště české osobnosti, kterou byl Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic. Pro návštěvníky hradu je po padesáti letech opět zpřístupněna kaple sv. Felixe, vzniklá s přestavbou zámku okolo roku 1834. O prázdninách má Klenová otevřeno i v pondělí, vstupenka platí i pro klatovskou galerii U bílého jednorožce a kostel sv. Vavřince.
