Článek
Naštěstí ve finále (v té době byl hrad majetkem Rožmberků) byly odstraněny pouze největší ruiny a zbytek budov byl opraven a nově opevněn podle návrhů italského architekta Antonia Canevalle. Po smrti Petra Voka přešel hrad roku 1611 do majetku pánů ze Švamberka a následně roku 1620 připadl jako dar císaře Ferdinanda II. generálovi Karlu Bonaventurovi Buquoy.
Současně z vlastnictví Švamberků obdržel Karel Bonaventura Rožmberk a Libějovice, po dalších odbojných českých pánech pak nedaleký Cuknštejn a Žumberk. Buquoyové o majetek přišli až v rámci poválečné konfiskace v roce 1945. Předtím krátce na konci války zde měla sídlo Rudá armáda a kvůli ní došlo ke zničení velké části archiválií.
Hrad dnes nabízí několik okruhů, první z nich Hrad (nově instalován v roce 2000) je plně věnován historii rodu Buquoyů, k vidění je zde praporec s rodovým erbem nebo košile, kterou měl Karel Bonaventura na sobě, když byl roku 1621 zastřelen při obléhání Nových Zámků (zajímavou perličkou je, že generál Buqouy se přímo neúčastnil zásadní bitvy na Bílé Hoře roku 1620, jsa zraněn předtím u Rakovníka dosti kuriózně tak, že mu kulka poranila i šourek).
Dva modely rodové hrobky představují návrhy, z nichž ani jeden nebyl nakonec realizován, reálná novogotická podoba Buquoyské hrobky je k vidění na kraji města. V loveckém salónu nechybějí rytiny s loveckými výjevy, zbraně a cizokrajné trofeje, z nichž sloní chobot a oháňka sloužily i praktickému účelu, který mohou návštěvníci zkusit odhalit.
K vidění je hudební a dámský salónek, pánská pracovna, malá a velká obrazárna s portrétem Marie Terezie, nejrozsáhlejší portrétní galerie Buquoyského rodu v Čechách, soubor kvašů z poloviny 19. století s pohledy na hrad, Terčino údolí, zámeček aj. Interiéry nového zámku jsou zachyceny na další skupině kvašů (lustr a část nábytku z obrazů je právě v místnosti, kde jsou vystaveny), v knihovně se zhruba 17 000 exempláři jsou v několika vitrínách ukázky rozmanitých produktů novohradského sklářství - sklo broušené, čiré či černý hyalit.
Druhá trasa Byt panského úředníka nabízí pět místností, instalovaných nově v autentických prostorách paláce, tak jak v 19. století sloužily coby byty panských zaměstnanců. K vidění je zde např. soubor nábytku z pozůstalosti novohradského lékárníka, impresionistické obrazy, nebo výhled na nádvoří z dřevěných pavlačí.
Další výhledy nabízí doplňková trasa Podkroví věže s vyhlídkou na město, východní část Novohradských hor a do lesů Třeboňské pánve. Okruh Hradní příkop je momentálně z důvodů rekonstrukce nepřístupný, ale do jednoho z největších vyzděných příkopů na českých hradech je možno nahlédnout z parkánu nebo z pavlače. Zprvu ryze obranný příkop později sloužil třeba jako výběh pro jeleny a daňky, jeho rozloha 6246 metrů čtverečních např. představuje tři čtvrtiny českobudějovického náměstí.
Videoprocházka hradem
