Hlavní obsah

Honosný hrad Ottenstein vlastnily armády i elektrárny

Novinky, Petr Hejna

Toto šlechtické sídlo nad řekou Kamp má za sebou kromě obvyklé dávné historie i ne až tak obvyklé držitele - kolem roku 1940 to byla Německá říše, po konci války hrad obsadila Rudá armáda. Dnes je ve správě dolnorakouského výrobce elektrické energie EVN.

Foto: Petr Hejna
Článek

Hrad Ottenstein byl vystavěn na nenápadném vrchu nad dnešní stejnojmennou vodní nádrží - nedaleko na vodním díle Ottenstein najdeme i zříceninu Lichtenfels.

Další blízký cíl je pouhé čtyři kilometry východním směrem vzdálený zámek Waldreichs s voliérami dravců a sovím parkem, nebo po proudu Kampu po třinácti kilometrech hrádek Krumau. Do Zwettlu, známého především blízkým klášterním areálem, je to zhruba dvacet kilometrů na opačnou stranu, cestou leží právě zmíněný Lichtenfels.

Původ Ottensteinu se předpokládá starší, než je k roku 1177 doložený první majitel Hugo de Ottenstaine. Odborné výzkumy určují existenci hradu o pár let dříve, přesněji od roku 1159. Účel hradu byla především ochrana severních hranic, jak jinak, než před nájezdy z obávané české strany. V držení tohoto rodu byl do první poloviny 15. století, kdy vyhynul poslední z linie.

Následující vlastník, Tobias von Rohr, se zde usadil roku 1442, aby o šest let později byl po obléhání hradu potupně zajat vojsky dolnorakouských států, vytáhnuvších proti němu vzhledem k jeho diverzantským aktivitám proti nim. Von Rohrové později vstoupili do služeb maďarského krále Matyáše Korvína.

Časy husitských nájezdů na Waldviertel v roce 1427 hrad minuly, pravděpodobně ho přehlédli, zato válka třicetiletá se přes Ottenstein přehnala v plné síle a jeho okolí bylo vypleněno a obyvatelstvo povražděno táhnoucími vojsky, ať již císařskými Valdštejnovými, nebo jednotkami maďarského hraběte Serina.

Další významní držitelé byli od roku 1536 Lamberkové, kteří hrad vlastnily více než čtyři stovky let. Za jejich éry došlo k barokní přestavbě částí hradu, založení rozsáhlé umělecké sbírky (tu roku 1822 získala od Franze Adama z Lamberka vídeňská galerie Akademie výtvarného umění), štukové výzdobě nové kaple sv. Floriána, nebo k výzdobě oratoře u kaple, tzv. papežského pokoje, portréty 241 papežů.

Charakteristické okenice s červenou a bílou barvou nejsou spojeny s nějakým heraldickým symbolem, je to dnes velmi běžný pozůstatek módy sklonku 19. století, stejně jako francouzská šlechtická sídla připomínající šindelové valbové střechy a kuželové střechy věží. V hradní kapli se dochovaly původní fresky, odkryté a zakonzervované roku 1975.

Zmíněná novodobá historie souvisí s časy světové války, kdy okolí hradu po zakoupení velkoněmeckou říší kolem roku 1940 sloužilo německé armádě jako vojenský prostor Döllersheim.

Vítězná Rudá armáda hrad převzala a v kooperaci s United States Information Agency (USIA) zde zřídila ubytovnu pro důstojníky.

Dolnorakouské elektrárny převzaly Ottenstein do nájmu roku 1956, od roku 1959 objekt využívá, obdobně jako Waldreichs, stipendijní nadace Windhag'schen.

Hrad dnes slouží i jako místo konání výstav nebo veletrhů starožitností, hradní restaurace nabízí kulinářské zážitky, příjemná je i jen procházka jeho branami, můstky, zdmi a nádvořími.

Podrobnější informace o historii hradu ZDE.

Související témata:

Výběr článků

Načítám