Článek
Hrabě Ulrich z Perneggu založil klášter Geras v roce 1153 jako sídlo premonstrátských kanovníků. I dnes jsou v později barokně přestaveném objektu patrné stopy jeho románských základů.
V dobách třicetileté války, konkrétně i pro náš národ osudovém bělohorském roce 1620, byl klášter vydrancován a poničen, aby později byl opět obnoven. Nepřehlédnutelná dominující Nová budova byla vybudována roku 1738 na popud Josepha Munggenasta, čímž došlo k razantnímu rozšíření objektu.
V mramorovém sále zdobí strop proslulé fresky od Paula Trogera - u nás je též dochována jeho nástropní freska Providentia divina a zázračné rozmnožení chlebů ve špitální kapli v Hradištku u Olomouce.
Dále je vidění práce jeho žáka Franze Antona Maulpertscha, s jehož tvorbou se můžeme setkat i v dalších státech bývalé monarchie - u nás je to kupříkladu nástropní freska Působení Boží moudrosti v dějinách lidstva ve Filozofickém sále kláštera na Strahově, fresková výzdoba Manského sálu v zámku v Kroměříži, v Maďarsku vyzdobil kromě jiného freskami katedrálu v Györu.
V rodném Rakousku za mnohé alespoň nutno zmínit nástropní fresku Ježíšův křest v aule staré univerzity ve Vídni či fresky v piaristickém kostele Maria Treu ve Vídni. Moravská galerie v Brně vlastní jeho obrazy Diana a Callisto, Únos, Kázání sv. Jana Křtitele a skicy k freskám Nalezení svatého Kříže a Přemysl Otakar II. a biskup Bruno.
Návštěvníci areálu se mohou volně pokochat vůní a barvami podle původních plánů obnovené bylinné zahrady, kde je k vidění a cítění kolem stovky léčivých i pro gastronomii sloužících bylin, užitkových i okrasných dřevin a rostlin.
VIDEO: Klášter a zahrada
V těsné blízkosti kláštera se nachází přírodní park Geras, areál o rozloze 132 hektarů určený k zábavě a odpočinku. Děti zde mohou přijít do kontaktu s chovanými zvířaty a dokonce si je pohladit, zahrát si na dřevěný xylofon nebo se seznámit se s životem netopýrů na naučné stezce. U rybníků je možno pozorovat vodní i jiné ptactvo, a klášterní kapři jsou vyhledávanou pochoutkou, jako ti naši z Třeboně.
Za zmínku závěrem stojí vysvětlení pojmu premonstráti, kteří i u nás zanechali významné stopy v historii a kultuře - viz kláštery jako Strahovský, Želiv, nebo Milevsko. Původ řádu se váže k místu Prémontré ve Francii, kde se zakladatel řádu s několika následovníky usadil roku 1120 poté, co předtím působil jako potulný kazatel. Oním mužem byl Svatý Norbert, kterého k plné oddanosti víře dovedl osudový okamžik, kdy jej srazil blesk z koně při vyjížďce. Uslyšel poté prý hlas, který mu vyjevil nespokojenost s jeho způsobem života, což byl moment, kdy se rozhodl nechat se vysvětit na kněze. Jeho ostatky byly roku 1626 převezeny pod dozorem vojska Albrechta z Valdštejna z Magdeburku do Ústí nad Labem, do Doksan a poté na Strahov.
Roku 1627 byl sv. Norbert prohlášen českým patronem, je ochráncem nastávajících matek a přímluvcem za bezdětná manželství. Jeho sochu najdeme i na Karlově mostě.
