Článek
Na východním Slovensku byli vedle rodu Bebekovců několik století velmi významní Andrássyovci. Pokud chceme poznat jejich životní styl, pak musíme začít na pohádkovém zámku Betliar v údolí řeky Slaná. To první, co návštěvníka zaujme, je rozsáhlý park s jezírky, vzácnými exotickými stromy a zbytky prastarého tisového lesa.
Zámek pochází ze začátku 18. století. Na základech staršího renesančního zámku ho nechal postavit Štefan Andrássy. Zámek byl tehdy jednopatrový, opevněný čtyřmi nárožními věžemi. Časem došlo i na stavbu druhého poschodí, čímž rázem získal podobu romantické francouzské lovecké stavby.
Zámek zaplnili Andrássyovci množstvím vzácného nábytku, uměleckých děl a sbírek. Zámek Betliar, původně myslivecký opevněný zámek se čtyřmi věžemi, se postupem času proměnil v reprezentativní šlechtické sídlo. Park v jeho okolí je největší udržovaný park na Slovensku a je také zapsán na seznamu světových historických zahrad. Vláda Slovenské republiky park společně se zámkem v roce 1985 vyhlásila národní kulturní památkou.
Betliar byl po 2. světové válce zestátněn, roku 1949 pak zpřístupněn veřejnosti. Poslední rozsáhlou rekonstrukcí prošel zámek v roce 1995. Za tuto úspěšnou rekonstrukci obdržel zámek ocenění Europa Nostra. Stejným oceněním se pyšní například i Národní divadlo v Praze.
V rukou uherského rodu Andrássyovců byl i hrad, kterému se už odedávna říká Krásná Hôrka. Nejstarší dokument o jeho existenci pochází z první poloviny čtrnáctého století, kdy byl majetkem mocného rodu Bebekovců. Krásná Hôrka i celý kraj byly jejich majetkem až do roku 1944, kdy všechnu grófskou moc ukončilo Slovenské národní povstání.
Ze všech členů tohoto rodu je nejznámější Štefan Andrássy. Také ale byl výjimečný. Porušil šlechtickou tradici a oženil se s dcerou ředitele vídeňské konzervatoře, Františkou Hablavcovou. A láska to byla skutečně veliká, jak se říká až za hrob. Když Františka předčasně zemřela, nechal jí postavit na Krásné Hôrce velkolepé secesní mauzoleum
Počátek, tedy gemerský hrad musíme hledat kousek od města Tornaľa nad obcí Gemer. Když jsme se ptali na cestu, všichni říkali, že je to už jenom zřícenina. A měli pravdu.
Hrad byl postavený už ve 12. století, zažil tatarský vpád v roce 1241 a byl důležitou součástí feudalizace gemerské oblasti. Jeho existenci provázeli dvě významné historické osobnosti. Jednak krále Bely IV., v jehož majetku se ocitl ve 14. století, kdy se opět stal královským hradem a sídlem župy. Druhé jméno patří Matyáši Korvínovi, ten však nebudoval, ale ničil. V roce 1458 nechal gemerský hrad zbourat.