Hlavní obsah

Dřevěnou kapli, zázračný pramen, prales i výhledy najdeme na Stožci

Novinky, Petr Hejna

Šumavský vrch Stožec (1065 m. n. m.) je zajímavým turistickým cílem. Až na vrcholky Alp se dá dohlédnout ze Stožecké skály, kaple Panny Marie ležící o málo níže se již rovněž nachází v 1. zóně NP a strmá cesta k ní vede pralesní divočinou. Blízký pramen, jak tomu bývá, má svoji legendu.

Foto: Petr Hejna

Stožecká kaple

Článek

Dnešní kaple je výsledkem obnovovacích prací z let 1987 - 1988, kdy prachatický nadšenec Jan Kocourek nechal jak bájného Fénixe povstat trosky staré stavby z popela, nikoliv to zbytků následku ohně, ale po zhoubě způsobené letitou destrukcí řáděním šumavských živlů a lhostejností a vandalstvím poválečného rádoby vzkvétajícího režimu.

Prvotní kaple byla vystavěna již roku 1791 kovářem Jakubem Klauserem z Volar, a to v místech, kde ze skály vyvěral pramen, u kterého visíval obrázek Panny Marie. Legenda praví, že mu ona voda ho ze slepoty vykurýrovala, a jako poděkování vystavěl dřevěnou kapli.

Vodě se tudíž přisuzují léčebné účinky na zrak, a podle pozdější fantazii popuštěné uzdě i údajně na poruchy ortopedické. A to soudě podle toho, že při opravě byla nalezena spousta berel a holí, pravděpodobně zanechaných těmi, kterým na cestu zpět již jim nebylo třeba. Možná v příštím století zde budou nalezeny momentálně módní trekové hůlky, které odhodí ti, kterým dojde, jak směšně s nimi, lyží prosti, v kráse šumavské přírody vyhlížejí. Ať je tomu, či není, tak či onak, pramen ten vyvěrá u kaple stále, vodu skýtá chladnou a chutnou a ono místo své kouzlo bezesporu má.

V roce 1804 došlo k přestavbě kaple, později pak a v 60. letech předminulého, tedy 19. století byla přibyla dřevěná přístavbu alpského stylu a roku 1914 byla vyzdobena dřevořezbami. Množství poutníků sem směřovalo z na dohled ležícího Bavorska, stejně jako z okolí na straně české, a to právě díky věhlasu zdejšího pramene.

Po obnovení a slavnostním znovuotevření 9. listopadu 1988 došlo i 25. srpna 1990 k novému vysvěcení, a to vcelku čerstvě službu konajícím českobudějovickým biskupem Miloslavem Vlkem. Tomu byl předtím počátkem roku 1989 vrácen souhlas státu s výkonem veřejné kněžské služby, odejmutý mu jako mnohým jiným komunistickou státní mocí.

Od té doby se zde konají pravidelné poutě, a to vždy první neděli po 14. srpnu. Je až k neuvěření, jak se sem za starých časů dovedlo sejít a hlavně po okolí kaple vměstnat takřka 6000 poutníků, jako tomu bylo roku 1920 při příležitosti svátku Nanebevzetí Panny Marie. Dnes se zde již konají i vánoční bohoslužby, chystá se obnova křížové cesty.

Lesní stezka milovníka dalekých výhledů zavede na vrcholek Stožecké skály, kde je od pětimetrového kříže nádherný rozhled do kraje. Zbytky v minulosti Zlatou stezku chránícího hrádku zde jsou prakticky takřka k nedohledání. Nemnoho je ostatně známo i z jeho historie - založen byl v polovině 13. století a zanikl krátce po založení Volar. Vynahradí to Stožec, obec jak na dlani v údolí ležící, pohled na hrdé vrcholky Třístoličníku, Trojmezné a Plechého (a možná přijdou prý i Alpy).

Výchozím místem pěších i cyklistů bývá obvykle právě Stožec, ale možno zamířit sem i z Dobré, Českých Žlebů nebo Černého Kříže. Kola se odkládají u altánu při odbočce pod vrchem s kaplí, následuje zastávka u pařezu stromu z roku 1800 a zakrátko začíná krátký náročnější výstup mechem, kořeny a tlejícími kmeny v 1. zóně NP.

Zajímavostí je, že krátce před "domácí" obnovou kaple, byla "kousek za čarou" v bavorském Phillipsreuthu roku 1985 postavena její věrná replika.

Související témata:

Výběr článků

Načítám