Článek
Horní Planá (nadmořská výška 776 m, nejvýše ležící jihočeské město) je coby rodiště spjatá s osobností Adalberta Stiftera, jehož rodný domek stojí vpravo u silnice při příjezdu od Černé v Pošumaví, krátce před odbočením na náměstí, a slouží jako muzeum literáta, jehož pamětní desku najdeme ve Frymburku, stejně jako ve Vídni.
Nad Plešným jezerem se pro změnu ve výšce 1311 m n. m. tyčí jemu věnovaný obelisk z let 1876 - 1877, jeho pamětní podobiznu nese kámen pod Třístoličníkem (z Bavorské strany). Básníkovo jméno nese smrk, tedy bývalý, na pahorku nad městem, stejně jako park, jehož součástí je i poutní kostel Panny Marie Sedmibolestné v části zvané Dobrá Voda.
Ostatně legendu o prameni - kde dnes je vody asi jako na poušti, zpracoval právě Stifter v povídce Popsaná jedlička, nechybí zde snová zjevení, slepec, zázračná voda i milostný obraz světice. Kroniky dokládají existenci pramene a dřevěné kaple v 17. století, roku 1713 vyrostla nová kaple, namísto živly poničené, v roce 1777 počala stavba kostela, dokončeného za dva roky.
V letech nedávných zázračné vody ubývalo, na sklonku roku 2009 byl realizován nový vrt a od 16. září 2011 pumpa dodává o dva dny vysvěcenou vodu. Z planiny pod lesíkem je výhled na lipenskou přehradu až k Trojmezné hoře.
Nedaleká bývalá dřevařská osada Nová Pec je výchozím bodem například pro výlety k hraničnímu vrchu Plechý nebo Schwarzenberskému plavebnímu kanálu, či až na zmíněný Třístoličník, nabízející výhled k Alpám.
Pod tuto obec spadá Pěkná, kde kolem kostela Sv. Anny se rozprostírá malý hřbitov, plný ukřižovaného Spasitele, marně vzpínajícího hřeby přibité paže z křížů padlých do trávy, či položených na zbytcích kamenných podstavců. Kostel pochází z let 1788 - 1791, hřbitov zde stával již dříve.
Z Pěkné vede cesta (přes most v havarijním stavu) na protilehlý břeh Teplé Vltavy, končí zde vodácký úsek od Soumarského mostu, vedoucí Vltavským luhem, splavný pouze po předchozí registraci a ve frekvenci osm lodí za hodinu, aby tato přírodní památka byla chráněna. Jeho zcela nepřístupnou část zvanou Mrtvý luh, lze nádherně spatřit cestou vlakem.
Proti proudu toku se nachází několik pohledů na řečiště řeky, nejhezčí pak před Černým Křížem, kde se do Vltavy vlévá meandrující potok Hučina, pokud se turista vydá po proudu k Nové Peci, v Ovesné začíná výstup na Medvědí stezku (končící v Černém Kříži).
Zmíněné naloďovací místo u Soumarského mostu poskytuje i možnost přespání v tábořišti, které za velice příznivou cenu umožní přenocováním těm, kteří netrvají na koupelně s teplou vodou - tu studenou mají v Teplé Vltavě, spokojí se s pumpou na pitnou vodou, restaurací, šuměním řeky kol plynoucí a možností vyrazit na Soumarské rašeliniště, nebo navštívit pozůstatky našeho válečného opevnění.
Ne neprávem, ač ne vždy ku prospěchu - bohužel ne každý návštěvník respektuje přírodu, je Šumava právě v době letních dovolených doslova magnetem pro turisty, hojně po léta sem proudící.
Dnes navíc mají možnost projít dříve - z důvodů bedlivé, mnohdy krvavé, ochrany hraničního pásma - veřejnosti zakázaná území.
