Článek
Začátek je spojen se jménem Bedřich mladší Vlkanovský z Vlkanova, který pravděpodobně na počátku 17. století založil původní kvasinskou tvrz. Ta byla poprvé připomenuta roku 1624 v konfiskačním protokolu s tím, že se jedná o nové kamenné sídlo s klenutým spodním podlažím, k němuž přináleží hospodářské budovy. Dispozice tvrze se zachovala v nejstarší části zámeckého komplexu - hlavní jednopatrové budově.
Významným mezníkem se stal rok 1653, kdy panství po sporech s Jindřichem z Donína a jeho synem Hanibalem získal řád Bosých Karmelitánů – tvrz sloužila jako kanceláře, žil zde správce panství a pobývali pražští příslušníci kláštera.
Karmelitáni tvrz opravili a přestavěli na trojkřídlý jednopatrový barokní zámek. Hospodářské budovy nahradila dvě nová křídla. Hlavní budova si z těchto přestaveb dochovala barokní klenbu v zámecké kapli, tehdejší kanceláři úředníka. Karmelitáni také pod zámkem postavili vrchnostenský pivovar a dvůr u řeky.
K dalšímu rozšíření došlo před polovinou 19. století, kdy se během celkové empírové a klasicistní přestavby, realizované za rytíře Antonína Slivky ze Slivic a jeho sestry Anny přidalo další patro s dřevěnou věžičkou na hlavní budově a na ostatních křídlech půdní polopatra.
Za barona z Valbelly se v roce 1874 k hlavní budově přistavěl objekt s loveckým sálem a na něj navazující zimní zahrada.
Z dalších úprav stojí za zmínku interiérové změny kolem roku 1900, kdy byl majitelem zámku Vilém Königswarter. Z této doby pocházejí dekorace místností, dřevěné obklady v hale u schodiště a v loveckém sále, parketové podlahy a kachlová kamna. Majitel také zřídil dřevěnou kuželnu v parku a nechal vysvětit kapli sv. Antonína Paduánského. Architektonický vývoj zámku skončil v roce 1927.
Pozoruhodnou osobností, jež spojila své jméno se zámkem v Kvasinách, byl František Karel Janeček, vynálezce, podnikatel a také syn Františka Janečka, zakladatele zn. Jawa, který v roce 1927 koupil větší část dědictví solnicko-kvasinského panství.
Jeho snem byla výroba aut, a tak hledal místo vhodné pro stavbu továrny. Zaujaly ho zdejší rozlehlé pozemky směrem k Rychnovu nad Kněžnou, vhodné pro rozvoj území, navíc tu fungovalo i nádraží.
Zámek přestavěl roku 1928 a používal ho pro své život rodiny. Ve 30. letech Janečkové koupili licenci na auta a v létě 1934 zahájili prodej vozů Jawa 700, jejichž karosérie se vyráběly v Kvasinách. Už roku 1937 oslovili trh s nejlevnějším autem Jawa Minor.
Po válce přišlo období temna. V roce 1948 byl zámek znárodněn, vznikla v něm ubytovna zaměstnanců kvasinské automobilky, pak tu sídlil Ústav sociální péče pro mládež.
Po roce 1992 byl v restituci vrácen dědicům Františka Karla Janečka, v současné zde „vládne“ jeho vnučka Soňa Klímová.
V hlavním křídle vznikla galerie, kde se koná několik výstav do roka, od letošního roku lze navštívit i stálou expozici půvabných loutek a loutkového divadla. V opraveném loveckém sále se konají koncerty, svatby a společenské události na objednání. Zámecká kaple slouží pro mše a slavnostní příležitosti, na opravených unikátních varhanách hrají koncertní mistři varhaníci.
Zkrátka objekt žije - a nabízí i procházku zámeckým parkem.
