Česko-německé komiksové sympozium na téma Faust mne velmi obohatilo, říká Marie Kohoutová z Plzně

Myslím, že se nám všem tady tvořilo skvěle. Materiálové zajištění bylo perfektní a všichni jsme si rozuměli, i když nekomunikujeme německy, ale spíš anglicky. Pracovali jsme hlavně v Sýpce, kde byla napnutá plátna, která jsme měli do soboty 31. srpna výtvarně pojednat. Termín dokončení byl daný vernisáží výstavy. Každý účastník sympozia měl v jednom z pater Sýpky své plátno o rozměrech zhruba 3 x 2 metry. Na každém patře tvořili tři komiksový autoři. V Sýpce se pracovalo velmi příjemně, i když venku byly vyšší teploty. Denně jsme malovali několik hodin. Přece jen vám zabere nějaký čas, než větší plátno jen fyzicky pokryjete barvou. Práci na svém plátně jsem začala v úterý ráno a dokončila v pátek.

Ztvárnila jsem začátek druhé části knihy. Většinou se zpracovává první část, kde je známý příběh Markétky. O druhé části se říká, že je komplikovanější, protože tam není jasná dějová linie. Pro svou malbu jsem si zvolila úvodní scénu, kdy se celé druhé dějství knihy otevírá pohledem do krajiny, ve které vychází slunce a Faust, díky čistotě přírody a podpoře dobrých duchů, nabírá nové síly k tomu vydat se na další cestu a usilovat znovu o naplnění svých plánů.

Komiks je pro mne osobně médiem, které může lidem snadno zprostředkovat celou škálu příběhů. Od historie, přes pohádky, sci-fi, fantasy až po super hrdiny. Sympozium na téma Faust je dobrý příklad využití komiksu v jeho didaktičtější funkci. Goetheho kniha má přes 400 stran a věřím, že v dnešní době, kdy mnoho lidí nemá čas, mohou být komiksy prvotním impulzem k přečtení knihy samé, alespoň pro některé z nich. Více účastníků se rozhodlo využít ve svých komiksech původní verše a jejich tematická nadčasovost i lehkost a jiskrnost podání je podle mého názoru činí atraktivními i pro dnešního čtenáře. Samozřejmě komiks nemá šanci u témat jako je Faust plně obsáhnout všechny významové roviny díla. Nutně dojde k určitému zjednodušení. To ale komiks vyrovnává možností pracovat s atmosférou a s osobní perspektivou hrdinů. Je podivuhodné, jak silné emoce a pocit vtažení do děje může ve čtenáři vyvolat vhodně zvolená sekvence nakreslených výjevů.

Dalo mi možnost pobýt týden ve společnosti osmi skvělých komiksových autorů a autorek z Čech i Německa. Měli jsme možnost koukat si navzájem „pod ruce" během práce, seznámit se se svojí tvorbou a vyslechnout si zkušenosti ostatních. Sympozia se účastnili skutečně vynikající autoři. Za všechny bych jmenovala Karla Osohu (1991), který patří v současnosti mezi nejúspěšnější mladé české komiksové kreslíře a ilustrátory, ač původně vystudoval animaci. Jeho asi nejznámějším počinem je komiks Češi 1948: Jak se KSČ chopila moci, který vyšel v roce 2016, a za nějž získal cenu Muriel 2017 za nejlepší kresbu. Jeho odhodlání věnovat se profesionálně hlavně kresbě komiksů, je obdivuhodné.