Článek
Boblig, císařský laický inkvizitor, má na svědomí přes 100 upálených, včetně šumperského děkana Kryštofa Lautnera. V Šumperku zasedal inkviziční tribunál.
Velkolosinský zámek je téměř pohádkový, tři patra nadýchaných arkád provzdušňují ze tří stran monolit sídla zvýrazněného vysokou šestibokou věží. Před husitskými válkami patřilo území králům, ti panství přenechávali šlechtě. Šumperské panství s Losinami, prý se tu losi vyskytovali, odtud název, zakoupili Žerotínové. Patřilo jim přes tři sta let.
Zámek je postaven ve dvojím stylu, renesančním, to se tu udržovalo luteránství a mluvilo česky, po Bílé hoře se šlechta přetransformovala na katolictví a poněmčila se. Žerotínové byli velmi vzdělaní, milovníci umění, na zámku je část jejich sbírek, ve městečku založili lázně, které sami hojně využívali, prosperitu přinesla i výroba ručního papíru.
Velkolosinský zámek je znám především z Vávrova Kladiva na čarodějnice, procesy probíhaly za neomezené vlády Angelly Sibily Galové, sestry Přemka III. ze Žerotína. Divoký sled událostí se rozeběhl, jak ho známe z filmu, porodní bába Dorota Groerová si postěžovala před Velikonocemi 1678, že ji špatně dojí kráva. Pro ni ukradla při mši v kostele žebračka Schuchová hostii, dozvěděl se o tom farář. Od něho hraběnka a výsledkem bylo, že za 13 let se Bobligovi podařilo po mučení usvědčit 39 lidí, včetně 3 kněží. I majitelka papírny Goetlicherová skončila na hranici, oheň plál i v nedaleké slezské Nyse, nyní polské.
Nedostudovaný právník Boblig dokonce za mučení a popravy vymáhal vysoké poplatky, šlo mu hlavně o zisk. Umřel naprosto spokojeně, ve vysokém stáří, pochován je v Olomouci.
Od Mohelnice po polský Paczkow vede naučná stezka po stopách čarodějnických procesů.
Interiéry zámku jsou bohaté. Část mobiliáře sice odvezli poslední majitelé Lichtenštejnové na další panství, Lednice a Valtice, přesto tu najdete mnoho vzácných exemplářů, gobelíny, původní kožené tapety, nábytek.
Vedlejší papírna má 420letou tradici, její ruční papír je známý po celém světě, tiskla se tu i Bible kralická, veškeré úkony jsou prováděny ručně. Papírna několikrát málem zanikla, dvakrát ji vykupovali Žerotínové jako zadluženou. V 19. století se začal papír vyrábět z celulózy, staré papírny zanikaly, ale pak se objevily výborné filtrační vlastnosti losinské produkce a výroba se opět rozeběhla.
Základní surovinou byly textilní zbytky a hadry nacupované na kousky, poté vařené a bělené. Hadrová drť se smíchá s vápnem a vodou na kaši, papírenští mistři ji nabírají na síta různých rozměrů, vše se poté suší a lisuje. Papír je vyhledáván mezi umělci, sami to uvidíte na muzejní výstavě. Grafické listy mají jakousi patinu, moc hezké jsou kresby tuší nebo akvarelem do mokrého hadrového papíru. Používá se také pro reprezentační účely.
Velké Losiny Losiny včetně lázní patří nejnavštěvovanějším koutům Jesenicka.
