Článek
Pokud jedete přes Strážný, před Pasovem odbočte na Aichu, směrem k Windorfu na levém břehu Dunaje narazíte na obec Rathsmannsdorf se stejnojmenným hradem a zámkem.
Zámek je přebudován na luxusní apartmány a je komerčně využíván, zatímco malý hrad, který by mohl sloužit jako mnohem originálnější ubytovací a konferenční zařízení, nejen díky nádvoří s arkádami, snad jen zatím zůstává stranou aktivit k návratu do funkčního stavu.
Od kapličky nad Winklhofem, kousek za Windorfem, se naskýtá široký rozhled po kraji, kde na obzoru neujdou bystrému zraku dvě věže kláštera na Vilshofenem, městem, kde se do Dunaje vlévá říčka Vils. Zmínky o Vilshofenu se datují k roku 776, statut města mu náleží od roku 1206.
Pro našince je zásadní tím, že odtud pocházel sládek Josef Groll, nájemce pivovaru v Plzni, který ne až tak lahodné tamní pivo roku 1842 vylepšil podle bavorské receptury a zajistil tak budoucí slávu „naší“ plzni. Originál předobrazu plzně vaří místní pivovar dodnes, Groll má na náměstí pamětní desku. Vilshofen leží na pravém břehu Dunaje.
Nad městem se nachází secesní areál benediktinského kláštera kongregace sv. Ottilie s rozsáhlou knihovnou, zahradou, jídelnou a sbírkou afrických exponátů, zaměřenou na tamní kmeny - hlavním posláním mnichů řádů byla a je misijní činnost, dodnes jsou aktivní v oblasti budování farností, škol a nemocnic v Keni, Tanzanii, Jižní Africe a Kolumbii.
Dál přes obce Lindach a Hitzling dorazíte k dřevěné rozhledně Piska Turn, odkud je vidět na ramena Vilsu. Cestou zpět na cestu kolem Dunaje, opět přes most, nevynechejte odskok ke kapli, od které je pěkný výhled na celé město.
Další zastávkou je zřícenina Hiltgartsberg, ke které se dá dojet přímo po strmé silnici ze vsi. Několik zastavení nabízí nádherné pohledy na majestátně plynoucí evropský veletok v rovině pod hradem.
Tento středověký hradní komplex pochází z 12. století, chátrat počal již zkraje 18. století s definitivně vzal za své v roku 1742 během válce o rakouské dědictví, nicméně stále zachované jsou brány, parkány, opevnění, žalář, studna a hradní kaple sv. Jiřího. Tyto ruiny jsou mnohem rozsáhlejší a zachovalejší, než opět kus proti proudu ležící zbytky hradu Winzer, ke které se vydáte dále.
Následně po pravé straně, před obcí Leithen, lze spatřit jakousi hlásku, ovšem při vstupu do prostoru před ní zjistíte, že se jedná o válečný hřbitov. Zřejmě ne náhodou má víska pojmenování po antickém přítoku řeky Styx, Léthé, v jejíchž vodách zapomínají duše mrtvých na svůj pozemský život. Tolik jmen mrtvých na zdi, tolik bezejmenných náhrobků, ale k dohledání o místu na internetu nic. Války mají své oběti i na straně iniciátorů, mnohdy do této nechutné hry zatažených proti svému přesvědčení.
V názvu obce Winzer se promítá zde pěstovaná zemědělská komodita, kterou je víno. Podrobnější informace o hradu a protilehlému baroknímu klášteru Asam basilika najdete v tomto článku. Prakticky v polovině cesty k Deggendorfu leží další benediktinský klášter v Niederaltaich, za Deggendorfem zase benediktinské opatství Metten, mnohým známé ve spojení s marnotratným biskupem van Elstem.
