Předvánoční shon skončil, lidé zasedli ke slavnostní večeři

Ulice jsou vylidněné, což je v protikladu s předchozími dny, kdy mnozí ve shonu sháněli nejen vánoční dárky, ale také pochutiny na období svátků.

Podle průzkumu společnosti STEM/MARK tráví 89 procent Čechů Vánoce s rodinou.

Mnohé z tradic se i před moderní dobu nemění, ovšem nejsou tak staré, jak by se mohlo zdát. Například vánoční stromečky se zdobí až od 19. století, podobně starý je i zvyk mít na štědrovečerní tabuli kapra.

V některých rodinách se však pozvolna kapr z nejrůznějších důvodů mění za lososa či řízek. Stoupá také počet lidí, kteří netráví Štědrý večer doma, ale vyrazí například do restaurace. I tam nejčastěji požadují tradiční vánoční menu, tedy kapra a salát. Je dobré si ale zjistit, které podniky mají tento den otevřeno a místo si rezervovat.

S rozmachem rozvozových firem využívají lidé a dovoz této typické večeře domů z některé restaurace. "Data největší české služby rozvozu jídla Dáme jídlo ukazují, že zatímco v běžný pracovní den tvoří česká kuchyně jen zhruba sedm procent objednávek, na Štědrý den se její podíl výrazně zvýší a přesáhne jednu pětinu," uvádí společnost.

Ještě více je snaha ulehčit si přípravu Vánoc vidět na vánočním cukroví. Mladší generace jen výjimečně tráví předvánoční týdny pečením spousty druhů. Cukroví řeší nákupem již hotového, nebo prostě „objednávkou” u maminek či babiček.

"Dřív se cukroví prodávalo hlavně ve městech, teď už se nepeče ani na vesnicích. Ti, kteří pekli, stárnou, a mladí na to v dnešní hektické době nemají čas," poznamenal předseda představenstva Pekařství Šumava Ivan Šnajdr.

Pro křesťany patří Vánoce k nejvýznamnějším svátkům. Představují oslavu narození Ježíše Krista. Proto je také nejdůležitějším vánočním dnem Boží hod vánoční, připadající na 25. prosince.

Převážně ateistická česká společnost si původní křesťanský obsah Vánoc přetransformovala. Pro řadu rodin je Štědrý den především rodinnou událostí. Přesto mnozí míří do kostela na půlnoční mši.