Článek
„Betlémy se stavěly dříve v kostelech. Josef II. ale v rámci reforem zakázal chrámové betlémy stavět i používat. Jenže lidem to chybělo, a to je ta doba, konec 18. a počátek 19. století, kdy lidé začali vyrábět betlémy vlastní a stavět si je doma,“ nastínila ředitelka Muzea v Bruntále Květoslava Málková a doplnila, že muzeum se betlémům věnuje od počátku 20. století, kdy vzniklo. Aktuálně vlastní 15 celých betlémů a 500 betlémových figurek.
Sbírka Muzea v Bruntále obsahuje i více než 100 let starý betlém pod skleněným poklopem, který je typický pro Karlovarsko.
„Slezsko, jehož součástí je i Bruntálsko, bylo vždy tradiční betlémářskou oblastí. A typické pro něj jsou dřevěné vyřezávané betlémy,“ poukázala s tím, že vyřezávání betlémů bylo koníčkem lidí řady profesí. „Třeba víme, že v Andělské Hoře nebyla domácnost, která by neměla doma betlém.“
Právě z Andělské Hory má muzeum také historické fotografie, na nichž je vidět, jak tamní obyvatelé betlémy v minulosti stavěli nade dveřmi ve svých domech a bytech. „Nic víc ale o nich nevíme. Byli bychom rádi, kdybychom aspoň věděli že jsou stále na světě,“ sdělila.
Betlémy až z Bolzana nebo Korutan
Kromě betlémů ze Slezska vlastní muzeum i kousky odjinud. „Máme betlém pod skleněným poklopem, který je typický pro Karlovarsko, tzv. Olbrichův skříňkový betlém z Králík, betlém z rakouských Korutan a italského Bolzana,“ prozradila kurátorka a vysvětlila, že betlémy z Rakouska a Itálie ve sbírce pochází z dob, kdy Slezsko bylo součástí Rakouska-Uherska.
Za nejcennější považuje ředitelka muzea dvě figury vysoké 75 centimetrů z chrámového betlému. Jde o jednoho ze tří králů a svatého Simeona s Ježíškem v náručí. Podle Málkové pochází z 18. století. „Bohužel, nevíme odkud pochází ani kdo je vyrobil,“ posteskla si.
Ředitelka Muzea v Bruntále Květoslava Málková ukazuje zřejmě nejcennější figury ze sbírky betlémů a betlémových figurek. Jde o jednoho ze tří králů a svatého Simeona s Ježíškem.
Neznámý autor je u zhruba poloviny sbírky betlémů a figurek. „Bylo by to bývalo lepší, kdyby nebyla přerušena kontinuita správy sbírky po druhé světové válce. Před ní byl Bruntál německým městem. Když se ale blížila fronta, tak sbírky z muzea, a v ní už většina figurek byla, uložili do beden a schovali do sklepa. Tam válku naštěstí přežily, nebyly rozkradeny ani zničeny. Jen tím došlo ke ztrátě řady informací, neboť po druhé světové válce se o sbírky již nestarali původní správci. Do té doby se u většiny figurek vědělo, odkud pochází,“ vysvětlila historička, která si všimla, že většina postav v betlémech jsou muži. Proč tomu tak je, neví.
Vidět betlémy nebo figurky ukryté v bruntálském depozitáři může veřejnost jednou za pár let, kdy muzeum pořádá výstavu betlémů. Části sbírky navíc půjčuje i jiným institucím. A to přesto, že s každou výpůjčkou má Málková o betlémy i figurky strach. „Jsou to většinou strašně malé a křehké věci. Například kdykoliv neseme náš největší betlém dolů z depozitáře, vždycky se něco ulomí, vždycky musí přijít konzervátor a spravit to. Proto je pro mě vždy srdcervoucí to vůbec někam půjčovat. Na druhou stranu jsme na naši sbírku hrdí a rádi ji představujeme široké laické i odborné veřejnosti“ vysvětlila s úsměvem.