Článek
Kdo skutečně věděl, že začne? Pro odpověď se stojí za to vrátit do časných ranních hodin 24. února. Putin tehdy veřejně oznámil „speciální vojenskou operaci na žádost Doněcké a Luhanské republiky“.
Ale o tom, že tím vlastně začíná válka, podle Romana Dobrochotova, zakladatele investigativního serveru The Insider, věděl jen on, ministr obrany Sergej Šojgu a náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov.
„Všichni ostatní včetně kremelské elity a šéfů státních médií napojených přímo na prezidentskou kancelář byli invazí dokonale překvapeni,“ tvrdí Dobrochotov.
„Státní média do omrzení opakovala, že ruské jednotky na ukrajinské hranici se brzy vrátí a povídačky o možné válce jsou jen falešnou hysterií Západu,“ dodal investigativec. Na pravidelné, týdenní poradě v Kremlu, kde se dozvídají, jak o té či které záležitosti mají informovat, o válce nepadlo podle Dobrochotova ani slovo.
Na vládě ani slovo
Nepadlo ani na poradě vlády, ani na bezpečnostní radě. Prezident začal téměř o všem rozhodovat sám. „Putinova role v rozhodování se změnila, býval něco jako předseda představenstva Ruska, a. s., a naslouchal hlavním akcionářům. Nyní se ale začal chovat jako král,“ potvrdil Nikolaj Petrov ze think-tanku Chatham House Institute.
Zdá se, že vládce důvěrou poctil jen málo lidí. Podle Petrova je mezi nimi ministr Šojgu, který prý jezdí s Putinem na výlety do sibiřské tajgy. A právě na jednom z nich na konci loňského září údajně prezident ministra obrany informoval o svých plánech dobýt Kyjev.
Alexandr Bortnikov, šéf Federální bezpečnostní služby (FSB), a Sergej Naryškin, šéf zahraniční zpravodajské služby (SVR), podle informací z Chatham House Institute pouze věděli, že invaze na Ukrajinu je na stole, žádnou strategii s nimi ale Putin nekonzultoval.
Na to má ostatně Nikolaje Patruševa, tajemníka bezpečnostní rady, který s ním spolupracoval v sovětských dobách v rámci zahraniční rozvědky KGB.
Lavrov mimo hru?
Právě „jestřáb“ Patrušev, známý tvrdě protizápadním postojem, byl podle Petrova „duší“ nové ruské bezpečnostní strategie zveřejněné v květnu 2021. Uvádí se v ní, že „Rusko v reakci na nepřátelské akce cizích zemí může použít sílu“.
Analytici se shodují, že vpád na Ukrajinu je skutečně „Putinovou válkou“, v níž se šéf Kremlu neobtěžuje sdílet své záměry s ostatními důležitými hráči v Rusku. Přišel na to minulý týden i Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí, na jednání se Sergejem Lavrovem, šéfem ruské diplomacie, v turecké Antalyi.
„Nic se nepodařilo posunout, protože ruský ministr nemá vůbec žádný mandát k vyjednávání. Zdá se, že o tom v Rusku rozhodují jiní lidé,“ postěžoval si po schůzce.