Válka dronů: napadený drtí útočníka

„Drony mají být neviditelné. Problémem Vladimira Putina dvacátý den jeho války je, že jeho vojenští velitelé zřejmě vzali tuto myšlenku doslova,“ napsal britský list The Daily Telegraph.

Na sociálních sítích se objevují příspěvky o zničených a zajatých ruských tancích a morálku posilující snímky úderů bezpilotních letounů TB2 Bayraktar. Kde zůstala odvetná palba záběrů z úderů ruských dronů? Po téměř třech týdnech bojů se z Moskvy neobjevily téměř žádné záběry ruských bezpilotníků, které by si počínaly podobně ničivě jako TB2, jak je vidět na níže podrobně popsaných incidentech.

O víkendu se objevily zprávy, že Rusko požádalo Čínu o vojenskou pomoc, přičemž klíčovým požadovaným vybavením byly podle televize CNN drony. Pokud by tomu tak bylo, naznačovalo by to, že navzdory letům praxe s dálkově řízenými vzdušnými prostředky a všem zkušenostem získaným v Sýrii se Rusko rozhodlo nechat oči na obloze doma.

Rusko přitom považovalo bezpilotní letouny (UAV, vojenský termín pro drony) za klíčový prvek úsilí o modernizaci ozbrojených sil po skončení studené války. Hojně přišly ke slovu při invazi na Krym v roce 2014 a následných bojích v separatistických oblastech Donbasu.

Rusko s bezpilotními letouny často cvičí, mimo jiné na loňském vojenském cvičení Zapad 2021 s běloruskými silami, během něhož použilo Forpost-R, jeden z nejnovějších bezpilotních letounů, a Orlan-10.

Pokud by tedy Rusko při své invazi na Ukrajinu použilo drony v očekávaném počtu, na sociálních sítích by se již objevilo mnohem více důkazů o sestřelených letounech, ať už v důsledku ztráty rádiového spojení, chyby uživatele nebo rušení elektronického boje.

Bezpilotní letouny Orlan-10 s doletem až 120 km tvoří největší část ruské flotily bezpilotních letounů, o níž se předpokládá, že čítá více než dva tisíce letounů.

Další bezpilotní letouny, jako jsou Zastava, Eleron-3, Takhion, Granat a Zala, zajišťují pokrytí bojiště s dosahem od dvanácti do sta kilometrů, upozorňuje The Daily Telegraph.

Dalšími dvěma klíčovými bezpilotními letouny v ruské armádě se staly Forpost a Orion.

Většina ruské flotily dronů – Granat 1 a 2, Eleron-3, Zala, Orlan-10 a Zastava – je dostatečně malá na to, aby po vzletu „zmizela“ z dohledu, takže by měla být relativně v bezpečí před pozemní palbou.

Růst ruské flotily bezpilotních letounů spolu s jejich schopností nést zbraně a zkušenostmi ze Sýrie vedly k očekávání, že budou hrát klíčovou roli při pokusech o zacílení na ukrajinská velitelská a řídicí centra, protivzdušnou obranu a vojenské jednotky.

Trosky nalezené na bojišti v posledních dnech také naznačují, že Rusko sice nesměle, ale přece jenom nasazuje drony kamikadze. Ty jsou navrženy tak, aby létaly do určité oblasti a zaujaly vyčkávací pozici při hledání konkrétních typů vozidel. Když spatří cíl, pak na něj buď vypálí střelu, nebo do něho naletí.

„Roj sebevražedných bezpilotních letounů vytváří v podstatě vzdušné minové pole, pod nímž si obrněná vozidla nemohou být jista bezpečným průjezdem,“ upozorňuje Steve Doohan, americký vojenský analytik.