Ukrajinský novinář popsal mučení, které zažil v ruském zajetí

Dvaatřicetiletý Nikita, jehož jméno z bezpečnostních důvodů bylo pozměněno, původně pracoval jako právník a manager a příležitostně působil jako prostředník a tlumočník pro zahraniční novináře. Tomu se také naplno začal věnovat po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

V ruském zajetí strávil devět dní, které prožil v nesnesitelných podmínkách. Rusové jej také měli opakovaně mučit a snažili se z něj vymámit přiznání, že je ukrajinský špión. Nakonec ho ale propustili, nyní se zotavuje v nejmenovaném ukrajinském městě ze svého zranění.

Tam jej také zastihli novináři Reportérů bez hranic, kteří po něm začali pátrat poté, co 8. března štáb Radia France, pro který Nikita pracoval, po něm vyhlásil pátrání.

Ruští vojáci Nikitu zajali o tři dny dříve, když cestoval se štábem Radia France po vesnicích ve středu Ukrajiny. Se štábem se ale Nikita rozdělil, protože se dozvěděl, že v nedaleké vesnici má mít úkryt před boji jeho rodina.

Od novinářů si vypůjčil auto, po cestě do vesnice ho ale zasáhla kulometná střelba. Podle Nikity na něj ruští vojáci vystřelili třicetkrát až čtyřicetkrát i přes to, že měl na autě viditelný nápis označující novináře. Ruská jednotka jej zajala poté, co s autem narazil do stromu. Opakovaně jej přitom mlátili pažbami zbraní. Podle Nikity vojáci nevěřili, že je civilistou. Považovali ho za ukrajinského špióna, který měl prozradit ruské pozice pro navádění dělostřelecké palby.

Podezření vojákům potvrdilo i to, že v mobilu Nikity našli zprávy ohledně zajištění neprůstřelných vest a plánování cest v oblasti. Chtěli tak z něj vymlátit přiznání, že je špión ukrajinské armády. Utrpěl přitom zranění v obličeji a na těle a zlomili mu několik zubů. Poté ho hodili do příkopu a předstírali plánovanou popravu: voják si před ním nejprve kontroloval zbraň a následně vystřelil na prázdno u jeho hlavy.

Po tomto nátlaku jej odvedli do svého tábora. Nikita odhadoval, že tábor mohl sestávat z více než sta vojáků, ozbrojených vozidel a dělostřeleckých zbraní.

V táboře strávil tři dny, Rusové ho postupně přivázali k několika stromům. Podstoupil několik výslechů a opakovaně byl bit do nohou pažbami a ocelovými tyčemi. Po dva dny nedostal najíst a několikrát také ztratil vědomí. Při vyprávění Nikita také dodal, že se mu zdálo, že jej vojáci bili spíše pro svoje rozptýlení.

Po třech dnech byl společně s dalšími dvěma zajatci přemístěn ozbrojeným vozem do odlehlé oblasti asi čtyřicet minut cesty od tábora. Nikitu z auta hodili na zem, jeden z vojáků mu seděl na zádech a začal ho znovu vyslýchat ohledně údajné špionáže. Následně mu do pravé nohy začali pouštět elektrošoky. Každý výboj mohl podle Nikity trvat pět až deset sekund, bolest ale byla tak nesnesitelná, že se mu to zdálo jako mnohem déle.

Podobně podle Nikity Rusové mučili i další zajatce, nejméně jednomu z nich měli také přes hlavu nasadit tašku a přidušovat ho.

Další dny pak Rusové Nikitu spolu s dalšími zajatci drželi ve sklepích opuštěných domů. Pokračovalo také kolečko výslechů. I když svým věznitelům, kteří ho vyslýchali, Nikita neviděl do obličeje, podle jejich bot a kalhot odhadoval, že se nejednalo o běžné vojáky, ale spíše o zástupce složek FSB nebo GRU.

Rusové Nikitu propustili 13. března, kdy jej odvezli do lesa přibližně hodinu cesty od místa, kde ho drželi. Ještě ve chvíli, kdy se dal na útěk, Nikita věřil, že ho zastřelí.

Dostal se až k cestě, kde jej zastavila další jednotka Rusů. Bál se, že se dostane do zajetí. Ti ale přinutili projíždějící civilní auto, aby Nikitu nabrali s sebou. „Pokud ho nevezmete, tak jej (Nikitu) na místě zastřelíme,“ měl říct jeden z vojáků řidiči.

Nikita se po svém osvobození dostal do péče lékařů, kteří po jeho vyšetření Reportérům bez hranici potvrdili, že podstoupil zranění, která pravděpodobně vznikla těžkými ranami a elektrošoky. Nyní se zotavuje a podařilo se mu zkontaktovat se se svou rodinou, které se povedlo z vesnice, kam za nimi původně mířil, uprchnout.

I přes traumatizující zkušenost, kterou si Nikita prošel, je ale odhodlaný nadále spolupracovat s novináři a mapovat dění v zemi, která se už více než měsíc ocitá ve válce.

Podle Institutu masových médii bylo na Ukrajině od začátku invaze zdokumentováno 148 násilných činů proti novinářům a médiím. Z toho 5 novinářů bylo zabito, 6 zajato nebo uneseno a 7 zraněno. Jeden novinář zůstává nezvěstný.

Podle ukrajinského novináře Olega Baturina, který se také ocitl na osm dní v ruském zajetí a podstoupil podobné mučení jako Nikita, chtějí Rusové těmito kroky varovat ostatní novináře: „Chtěli mě zlomit, šlapat po mně, aby dali najevo, co se stane každému novináři – že vás zabijí.“