Článek
„Odhaduji zatím nižší jednotky tisíc, což si myslím, že bychom měli zvládnout. Je ale možné, že situace bude dramatičtější třeba někdy v letní sezoně, kdy ještě někdo bude chtít další kapacity uvolnit,“ řekl včera Rakušan.
„Máme čas většinou do konce června. Snažíme se být připraveni na to, aby nikdo nebyl na ulici a při těchto číslech jsme nemuseli využívat ani humanitární ubytování,“ dodal.
Registr ubytování
Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) dostal od ústředního krizového štábu, který Rakušan vede, za úkol zmapovat, kolik v jednotlivých krajích ubude míst pro uprchlíky kvůli výpovědím od jejich ubytovatelů.
„Zatím ta čísla nejsou ještě kompletní. Za Jihočeský kraj hejtman uváděl okolo 250 lidí, které by byl schopen ubytovat v rámci krajských kapacit. Určitě budou kraje, kde to nebude takový problém. Ale u těch nejvytíženějších, což jsou Praha, Středočeský a Jihomoravský kraj, tam to problém bude,“ poznamenal Rakušan, který včera jednal s hejtmany.
Podle šéfa Asociace krajů ČR Kuby půjde o stovky zařízení v jednotlivých krajích, odkud se budou muset uprchlíci odstěhovat.
Česko a dalších osm zemí požádají EK o finanční pomoc kvůli uprchlické krizi
„Za celou republiku to budou tisícovky lidí a bude třeba je někam přesunout. Zatím se zdá, že by se to mohlo podařit v jednotlivých krajích, ale je to věc, která se mění v čase. Smlouvy se zařízeními se douzavírají a to číslo vám teď nikdo přesně neřekne, kolik to bude v jednotlivém kraji nebo za celou ČR,“ řekl včera Právu Kuba.
Přesnější číslo by měl sdělit na příštím zasedání ústředního krizového štábu. „Bude to ale jakýsi plovoucí údaj, nikoli definitivní,“ upozornil Rakušan.
Jeho resort společně s ministerstvem práce a sociálních věcí založil tzv. registr ubytování a ubytovatelů. „Doufáme, že se podaří najít místa ještě i v soukromém ubytování. Za druhé stát se snaží mobilizovat veškeré své kapacity. Třeba i ne úplně krásné nemovitosti, které dlouho nebyly využívány, se snažíme postupně adaptovat na nějaké dočasné ubytování,“ nastínil ministr vnitra.
Rakušan: Migrační vlnu jsme zvládli
Zároveň čeká, že se řada ukrajinských uprchlíků během půlroční doby, kdy mají nárok na sociální podporu, postaví na vlastní nohy. „Stát si nebude moci dovolit celý rok pro 300 tisíc lidí zajišťovat plánovitě ubytování. Předpokládá se, že ti lidé stále více přejdou do nějaké samostatnější ekonomické existence v rámci ČR,“ věří Rakušan.
Tři objekty pro romské uprchlíky
V rámci strategické skupiny stát mapuje, ve kterých regionech je pro uprchlíky dostatek míst ve školách, kde jsou pracovní příležitosti, kde je ubytování, a z toho by prý měl vzniknout určitý model. „Nebude jednoduchý už jenom kvůli tomu, že třeba v místech, kde je dostatek pracovních příležitostí, tak nebývá dost míst ve školách, typicky v Praze a Středočeském kraji,“ uvedl Rakušan.
Dodal, že nikdo nechce „šachovat s lidmi“, ale úřady se budou pokoušet směrovat uprchlíky do míst, kde budou větší příležitosti především školní výchovy, protože drtivá většina Ukrajinců jsou matky s dětmi.
Romští uprchlíci z Ukrajiny
Už několik týdnů stát řeší také problém s romskými uprchlíky z Ukrajiny. Ti chtějí být ubytováni společně ve větších skupinách, třeba i několika desítek lidí. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových proto vytipoval celkem 21 státních nemovitostí, kam by mohli Romové zamířit.
„Některé z nich ale objektivně vhodné pro to ubytování nebyly. Zatím to vypadá, že by shoda mohla být na třech nemovitostech, které se budeme pokoušet v horizontu týdne až deseti dnů uzpůsobit, tak aby se skutečně mohlo ubytovávat. Mohlo by se odhadem jednat o nějakých 300 ubytovacích míst,“ upřesnil Rakušan.
Romští uprchlíci z Ukrajiny se bojí, že už se neuvidí, když se rozdělí, říká šéf neziskovky
Provoz těchto tří objektů, které jsou na Vysočině, v Jihomoravském a Středočeském kraji, zajistí podle ministra romské neziskové organizace, jejichž zástupci to přislíbili. Stát se tak bude starat jen o jídlo.
Šéf vnitra přiznal, že shoda s hejtmany na nemovitostech pro Romy „není úplně ideální“.
Řešili také jazykovou bariéru. Tito Romové podle Rakušana často hovoří jen romsky nebo maďarsky, a nikoli ukrajinsky.
„Nabídli jsme při jednání s hejtmany, že v krajích, které o to mají zájem, umístíme do tamních asistenčních center také zástupce romského neziskového sektoru nebo bude minimálně třeba v nočních hodinách na telefonu jako rychlá spojka,“ podotkl Rakušan.