Článek
Moskva musí podle JPMorgan ve středu splatit 117 milionů dolarů (2,7 miliardy korun) ze dvou svých dolarových emisí dluhopisů. U obou dluhopisů podle americké banky není žádná doložka o možnosti splatit peníze v rublech.
Rusko však argumentuje tím, že pokud platby v původní měně nebudou možné, proběhnou splátky v rublech. To ale bude prakticky znamenat platební neschopnost, podotkla agentura Reuters s tím, že rubl se v posledních dvou týdnech propadl na rekordní minima.
„Dotčeným věřitelům patrně nezbude nic jiného než výplatu v ruské měně akceptovat. Mezinárodní investorská komunita, ač není zcela jednotná, se však kloní spíše k názoru, že takto vynucená výplata v rublech by byla známkou platební neschopnosti Ruska či daného podniku,“ sdělil Novinkám hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Rusko má ještě měsíc. Pak zkrachuje jako Venezuela, spočítali bankéři
Technicky vzato, Rusko má ještě možnost 30denního odkladu, to ale podle Reuters nehraje příliš velkou roli. Odklad by znamenal definitivní nutnost splatit dluh k 15. dubnu, a právě toto datum už minulý týden označila JPMorgan jako den, kdy Rusko nebude nadále schopné své dluhy splácet.
Ruský ministr financí Anton Siluanov ale popřel, že by země nebyla schopná platit dluhy. „Tvrzení, že Rusko není schopno plnit své státní dluhové závazky, nejsou pravdivá. Máme potřebné finance pro obsluhu našich závazků,“ řekl.
I podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka má Rusko dostatek finančních prostředků na to, aby svým závazkům dostálo. „Případné nesplácení nebude známkou toho, že by Rusko své dluhy platit nemohlo. Pouze to bude značit, že je splácet nechce. To se však v řádu měsíců může změnit. Ruské ekonomika se dostane do hluboké krize, takže se sníží její schopnost splácet dluhy,“ řekl Křeček Novinkám.
Rusko brzy přestane platit, soudí agentura Fitch
Snaha o umělý bankrot
Podle Siluanova se západní země snaží prostřednictvím zmrazení devizových účtů centrální banky uvrhnout Rusko do umělého bankrotu. Ministr už dříve v rozhovoru pro ruskou státní televizi uvedl, že skoro polovina z celkových ruských rezerv ve výši 643 miliard dolarů (zhruba 14,58 bilionu korun) byla zasažena západními sankcemi.
„V případě nesplácení závazků bychom měli uvažovat nad tím, zda zmrazené rezervy ruské centrální banky konfiskovat, abychom mohli uhradit ztráty, které ruská agrese způsobuje. Tímto způsobem by se daly odškodnit případné nesplacené dluhy Ruska. Rovněž by se daly sanovat škody při možném znárodňování majetku v Rusku a šlo by i financovat obnovu Ukrajiny,“ dodal Křeček.
Západní sankce kvůli invazi Ruska na Ukrajinu odřízly Moskvu od důležitých částí světových trhů. Vyvolaly také největší hospodářskou krizi v zemi od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991.