Putinovy vojenské akce potápějí ruskou ekonomiku

Už první dny války ukazují, jak ohromné jsou dopady války na ruské hospodářství. Ruský prezident Vladimir Putin přitom ve svých projevech k národu i na tiskových konferencích opakovaně zdůrazňuje, jakou pozornost věnuje ekonomickým problémům a jak se snaží pomáhat lidem v tíživé situaci. Ekonomická data však jasně ukazují, že jeho avanturistické kroky ruskou ekonomiku fatálně oslabují.

Jasně patrné je to na vývoji hrubého domácího produktu na hlavu. Před rozpadem SSSR v roce 1991 činil 3490 dolarů. Po rozpadu čelilo Rusko bezprecedentní krizi a HDP na hlavu poklesl v roce 1999 na pouhých 1330 dolarů.

Po nástupu Vladimira Putina k moci se ekonomika konsolidovala a v roce 2004 HDP na hlavu poprvé překonal úroveň z dob SSSR, když dosáhl 4102 dolarů. V roce 2008 stoupl na 11 635 dolarů. V následujícím roce se propadl na 8562 dolarů, ale nelze určit, jaký dopad měla invaze do Gruzie ze srpna 2008 a jaký celosvětová hypoteční krize spojená s pádem banky Lehman Brothers.

V dalších letech ruská ekonomika prudce rostla a v roce 2013 činil HDP per capita 15 974 dolarů. Rusové se ve své historii nikdy neměli lépe. Anexe Krymu v roce 2014 a následná válka na Donbasu i sankce uvalené na Rusko ovšem srazily HDP na hlavu v roce 2015 na 9313 dolarů a o rok později na 8704 dolarů, tedy na úroveň za hypoteční krize. Zotavení v roce 2019 na 11 497 dolarů ale ukazovalo, že se Rusku nedaří dosáhnout úrovně z časů před anexí. Hodnota pak začala klesat kvůli pandemii. Rusko v době útoku skutečně nebylo v dobré kondici.

Invaze ekonomiku dále potopila. Dolar se ještě ve středu 23. února prodával za 78 rublů, ale pak se v pondělí krátce propadl na 119 rublů za dolar. Až po intervenci ruské centrální banky, která zvedla úrokové sazby z devíti na 20 procent, posílil na 98 rublů za dolar, ale během úterý opět ztrácel až na 115 rublů za dolar. Ztráta činí přes 40 procent. Do konce října přitom rubl vůči dolaru sílil až na 69 rublů za dolar, což bylo maximum z 27. října. Pak se začaly objevovat zprávy tajných služeb, že Rusko chystá útok na Ukrajinu, a postupně se zvětšovalo množství vojáků u jejích hranic až na 170 tisíc.

Kvůli propadu rublu ruská centrální banka v pondělí zvýšila úrokovou sazbu z 9,5 procenta na 20 procent. Sazba však rostla už po většinu loňského roku, aby brzdila inflaci, kterou ještě loni Putin označoval za jeden z klíčových problémů. Zvýšení základní úrokové sazby ovšem znamená tvrdou ránu pro Rusy, kteří mají hypotéky nebo půjčky. Inflace, která už v říjnu překročila osm procent, současně znehodnocovala úspory. Půjčovat si za takových podmínek nemohou ani podnikatelé.

Jak moc rubl oslabil vůči dolaru, je však patrné z dlouhodobějšího vývoje kurzu. Ještě na začátku července 2008 se dolar prodával za 23,6 rublu, po útoku na Gruzii v srpnu téhož roku oslabil na 25,47 rublu za dolar. Pak dále ztrácel, ovšem především v souvislosti se světovou hypoteční krizí – v únoru 2009 se prodával za 36,14 rublu. Pak začal rubl mírně posilovat, ale v únoru 2014 byl opět na podobné hodnotě.

Po propuknutí války na Donbasu začal rubl od léta 2014 slábnout. Radikální propad přišel na přelomu let 2014 a 2015, kdy se dolar prodával za 68,7 rublu. Po uzavření Minských dohod na začátku roku 2015 sice posílil na 50,2 rublu za dolar, ale jen krátkodobě – v lednu 2017 se propadl na 80 rublů za dolar, což byl jasně důsledek sankcí. Protože inflace za propadu v roce 2015 dosáhla 17 procent, ruská centrální banka musela zvyšovat úrokovou sazbu. Jestliže ještě v roce 2014 byla základní úroková sazba v Rusku 5,75 procenta, v roce 2015  byla zvýšena až na 17 procent. V roce 2021, za koronavirové pandemie, byla snížena na čtyři procenta. Nyní je na dvaceti procentech.

Dopady Putinovy agresivní politiky jsou také vidět na indexu ruské burzy, která je od pondělí uzavřená. Po začátku útoku se index MOEX propadl ve čtvrtek 24. února z 3084 bodů na 1689 bodů. V pátek zase stoupl na 2470 bodů. Po vyhlášení sankcí ale v pondělí už moskevská burza neotevřela.

Velký propad na moskevské burze přišel už v březnu 2014 po anexi Krymu, kdy z 1442 bodů spadl na 1237 bodů.

Putinova politika má také tvrdý dopad na investice a lidi, kteří byli ochotni investovat v Rusku. Stačí se podívat na vývoj akciového fondu Erste Stock Russia VT. Po hypotéční krizi v roce 2008 se hodnota propadla z 275 eur za akcii na 74 eura, aby do roku 2011 posílil na 239 eur. Pak se na hodnotě podepsala anexe Krymu, kdy akcie v březnu 2014 spadla na 144 eur. Ztrátu sice fond rychle dohnal, jenomže na začátku roku 2015 během inflace klesla hodnota akcie na 113 eur. Poté se hodnota stabilizovala a v březnu 2020 už vzrostla hodnota jedné akcie na 224 eur. Následně ji srazila pandemie, po ní hodnota zotavila a na začátku listopadu 2021 dosáhla 286 eur za akcii.

Od té doby fond padal kvůli soustřeďování vojsk na rusko-ukrajinské hranici a 24. 2. 2022 klesla jeho hodnota na 192 eur. Jaká je reálná hodnota ale není jasné, protože Česká spořitelna sdělila jednomu investorovi, že s ním přestala obchodovat a klienty bude informovat, jaký bude jeho další osud. Investice do Ruska nabízela i ČSOB, ovšem ta v říjnu loňského roku převedla fond Horizon Acces Fund Russia do KBC Equity Fund Emerging Europe, což bylo v době, kdy se opět začaly objevovat první informace o soustřeďování ruských vojsk na hranicích s Ukrajinou.

Osudy těchto fondů jasně ukazují, že investoři nebudou do Ruska investovat.