Prouza: Ukrajinky se uplatní ve zdravotnictví, hotelech a zastanou i mužskou práci

Určitě pokryjí část volných pracovních míst. Jsem rád, že se podařilo s vládou dohodnout, aby lidé z Ukrajiny nemuseli procházet složitým byrokratickým procesem, než získají pracovní povolení. Všichni, se kterými jsme mluvili, říkali, že chtějí pracovat co nejrychleji a nechtějí být závislí na sociálním systému a dávkách. Chtějí se o sebe starat sami. Řada žen přijela s dětmi. Jsem tedy rád, že se podařilo domluvit druhou důležitou věc, a to zjednodušení pravidel pro dětské skupiny. Rozvazuje to Ukrajinkám ruce.

Jsou tři hlavní skupiny oborů. Jedno je zdravotnictví a sociální služby. To už roky stojí na Ukrajinkách. Prostor tu mají pořád. Druhý obor jsou služby, hotely, gastronomie. To má výhodu, že velmi často nabízí zkrácené úvazky a časovou flexibilitu. Tak se mohou třeba Ukrajinky domluvit a střídat se v pracovní době a v hlídání dětí vzájemně.

Třetí skupinu tvoří práce, kterou v Česku obvykle pokládáme za mužskou, ale na Ukrajině ji často zvládá mnoho žen. Jako například řidičky náklaďáků, jednodušší práce na stavbách… Uplatnitelnost Ukrajinek je trošku vyšší, i když samozřejmě jsou práce, které budou nadále ryze mužské. Uvidíme, jak to půjde dál, zda časem přijedou i muži z Ukrajiny.

Samozřejmě že je. Ale platí dvě věci. Ta první je, že nedostatek zaměstnanců ve zdravotnictví a sociálních službách je tak velký, že se bude muset vymyslet systém, aby to alespoň trošku mohlo fungovat. Protože ty lidi zoufale potřebujeme. Navíc druhá věc je, že pro Ukrajince je naučit se základ češtiny relativně rychlý proces. Ti lidé, co sem přišli, dokázali během měsíce zvládnout základní komunikaci v lámané češtině. Integrace je rychlejší, než když se jedná o lidi z jiných zemí.

Historicky byla velká snaha odborů blokovat konkurenci na trhu práce. Protože pro odbory pak bylo snazší tlačit na vysoké navyšování mezd, když dokážou zabránit tomu, aby lidé s kvalifikací tu práci v reálu dělali. Přitom to jde a jsou země, které kvalifikaci uprchlíkům z Ukrajiny uznávají.

Zdravotní sestra, která utíká před válkou, si s sebou logicky nepřinese dokumenty o vzdělání. Je však jasné, že by z titulu své práce měla umět například nějakých deset úkonů. Tak je v nemocnici předvede, dokáže, že práci zdravotní sestry umí, rozumí pokynům a umí se orientovat. A nemocnice je ráda, že má novou zdravotní sestru, která je ochotná pracovat. To je postup, který by se měl aplikovat i v Česku – praktické zkoušky a ověření v praxi, že ten člověk umí vykonávat dané zaměstnání.

Nabízeli jsme vládě, že v řadě oborů mohou takto přezkušovat cechy a profesní organizace. Například když někdo přijde s tím, že umí instalatérskou práci, tak není nic jednoduššího, než aby si ho cech instalatérů přezkoušel.

Určitě. Žádný ředitel nemocnice nebo lékař si nevezme někoho, u koho by měl pochybnost o tom, že tu práci zvládne. Samozřejmě že u takto citlivé profese by prověrka musela být velmi detailní. Ale je to lepší takto udělat než donutit kvalifikovanou zdravotní sestru, aby někde myla nádobí. To je absolutní plýtvání velmi vzácným statkem, který nám chybí.

Ano. Navíc to jsou práce, kde češtinu tolik nepotřebujete. A to nemyslím jen pozice pokojských a servisu, ale i místa v recepcích, v restauracích, v organizaci. A důležité je i to, že v tomto sektoru lze pracovat na směny, na kratší úvazky atd.

Podle mě to dávno není pravda. Ukrajinci už dávno nejsou levná pracovní síla. Vědí, jakou mají cenu. I před krizí rostly platy Ukrajinců stejně jako Čechů. To, co slyšíme od pana Středuly, je podle mě snaha získat mediální pozornost, nesouvisí to s realitou.

To nehrozí vůbec. Pořád platí, že kdokoliv chce pracovat, ten práci sežene. Ti, kteří jsou dnes ve statistikách nezaměstnanosti, to jsou lidé, kteří pracovat nechtějí.

Ty peníze slouží na to, aby měli na jídlo. O další dávky si mohou žádat sami až pět měsíců. Ale většina z nich říká, že je dávky nezajímají, že jim jen na začátku pomohou se usídlit. Všichni říkají, že chtějí primárně pracovat a starat se o sebe sami. Ještě jsem se nesetkal s tím, že by někdo řekl, že je to super, že bude mít sociální dávky na půl roku. Všichni chtějí mít hlavně šanci pracovat.

Rozhodně to pomůže. Kvůli nedostatku pracovníků, který tu dosud byl, některé firmy musely odmítat zakázky, protože neměly dost lidí, aby je byly schopny naplnit. Čili teď by firmy mohly začít vyrábět víc. I penziony měly problémy, sice měly rezervace klientů, ale neměly dost zaměstnanců, kteří by mohli poskytnout servis. Takže musely provoz stáhnout na 60 procent kapacity. Tohle jsou věci, které Ukrajinky pomohou vyřešit. Penziony budou moci jet na 100 procent kapacity, zaplatí tím pádem vyšší daně, poplatky z pobytu obcím. Do ekonomiky se to propíše velmi pozitivně a velmi rychle.

Myslím si, že ne. Ukrajinci, kteří tu pracovali načerno, nezískali pracovní povolení, protože byli třeba už vyčerpané kvóty. Ale ve chvíli, kdy člověk s vízem pro strpení získává automaticky i pracovní povolení, tak nemá důvod jít pracovat načerno.

Myslím, že to bude půl na půl. Půlka se bude chtít vrátit domů, zejména ti, kteří měli doma větší majetky, tak se budou chtít o svůj majetek postarat, zrekonstruovat domy a podobně. Druhá půlka se naučí jazyk, zjistí, že se jim v Česku daří dobře, děti zapadnou do kolektivu ve škole, a tak tu zůstanou. Myslím, že je to dobře, protože to česká společnost potřebuje. Stárneme, vymíráme. Když se podíváte na čísla, tak nárůst počtu obyvatel zachraňovala pracovní migrace.

Už dnes mají Ukrajinci přístup ke klasickým rekvalifikačním kurzům, kde by se měli naučit profesní češtinu. Bylo by ideální kurzy češtiny třeba spolufinancovat.

Tam, kde to jde, například v továrnách, dojde k robotizaci a automatizaci. Stavební práce nezautomatizujeme. Bude potřeba, aby vláda připravila otevření i pro jiné pracovníky než jen z Ukrajiny. Například z Moldávie, Kazachstánu, prostě ze zemí, kde kvóty nestačily a které by přitom byly schopné nám pomoci nahradit ty chybějící ukrajinské muže.

Už nyní se do státních školek nedostala spousta českých dětí… Určitě měl. Máme na to i vyčleněné peníze v Národním fondu obnovy. Ale postavit školky bude chvilku trvat. V první řadě by se tedy měly zjednodušit pravidla pro dětské skupiny jako dočasné řešení. Ale nesmí se říct, že když jsou dětské skupiny, tak nebudeme stavět školky. Kromě školek by se měly modernizovat i první stupně základních škol.