Článek
Naši debatu bych rád odpíchl od summitu NATO, který se dnes (ve čtvrtek) koná v Bruselu, bude trvat až do konce pátečního dne. Polská delegace tam jede s návrhem jakési mírové mise na Ukrajinu. My ty obrysy zatím moc neznáme, ale jakou myslíte, že to má šanci na úspěch?
Když jsem zaznamenal ten polský návrh, tak mě v tu chvíli napadly dvě myšlenky. Zaprvé není úplně dobře, že se to spojencům vzkazuje přes média, že se o tom bavíme na sociálních sítích místo toho, abychom se o tom pobavili za zavřenými dveřmi a vyříkali si detaily toho, co by NATO mohlo udělat. Nebo jestli ne NATO, tak mezinárodní společenství jako takové.
Tato praxe, že tu debatu zahájíme výkopem ve veřejném prostoru, dotlačíme některé spojence k odmítavé reakci ještě předtím, než se ta debata zahájí, naši pozici určitě neposiluje. Takže já bych byl určitě kritický k tomu, jak se ta debata odvinula, na druhou stranu bychom se o tom návrhu měli seriózně bavit. Měli bychom hledat cestu, jak na Rusko zvyšovat politický a diplomatický tlak, ukázat mu, že nepřistupujeme na jeho hru, kdy si klade podmínky, vydírá mezinárodní společenství, že válka může skončit pouze tehdy a tehdy a že kdokoli bude dělat nějaké jiné kroky, tak mu hrozí nějaká odveta ze strany Ruska. Prostě bychom neměli jednat ze strachu z Ruska.
Poláci říkají, že jejich návrh má u některých zemí mírnou podporu, předpokládejme, že asi zemí střední Evropy. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg reagoval vlažně, německý kancléř Olaf Scholz je proti, a co je nejdůležitější, proti je zřejmě i Washington.
I vzhledem k těm reakcím od klíčových spojenců se obávám, že ten návrh nebude přijat (rozhovor vznikl předtím, než Stoltenberg ve čtvrtek oznámil, že mírová mise NATO nebude – pozn. red.).
Stoltenberg: NATO mírové jednotky na Ukrajinu nevyšle
Ale měli bychom zapojit trochu kreativitu, jak na tu ruskou agresi dále reagovat. Přijali jsme celou řadu sankcí, ruskou ekonomiku to určitě bolí, bolí to ruské oligarchy, ale zatím to nevedlo k tomu, že by Rusko nějak zásadně přehodnotilo své agresivní kroky, nevedlo to k zastavení bojů, nezlepšilo to humanitární situaci na Ukrajině, nedošlo k zřízení humanitárních koridorů, které by umožnily evakuovat lidi z míst, jako je Mariupol.
Tomáš Petříček byl 24. března 2022 hostem podcastu serveru Novinky.cz.
Pokud se smíříme s tím, že ten stav války na Ukrajině je něco, kde jsme už udělali maximum, tak dáváme Rusku volný prostor agresi stupňovat.
Já jen připomínám to, že některé průzkumy veřejného mínění v Rusku ukazují, že Ukrajina může skutečně být jen prvním cílem ruské agrese, že ruský imperialismus bude směřovat dále a my jsme další na řadě, takže ta válka se nás přímo dotýká.
Mluvíte o zapojení kreativity. Jedním z těch kreativních návrhů, na který bych se rád zeptal, je takzvaná rezoluce Sjednocení za mír (Uniting for Peace). Standardní proces v OSN je takový, že vyslání mírových jednotek schvaluje Rada bezpečnosti, ale vzhledem k tomu, že v ní má Rusko právo veta, tak s tím se asi nedá nyní počítat. Teoreticky by tak mohlo Valné shromáždění dvoutřetinovou většinou doporučit členským státům, aby mírovou misi ustanovily samy. Kdo by ale takové misi dal jednotky?
Přesně tak, měli bychom dále vyvíjet tlak na Rusko i na půdě OSN. Přestože je to stálý člen Rady bezpečnosti OSN a má právo veta, tak Charta OSN opravňuje členské státy reagovat na rozpoutání agresivní války ze strany jednoho z členů. Má možnost se legitimně opřít o chartu v případě pomoci Ukrajině, v případě mise, která by byla složena nejenom z evropských států, ale ideálně by to měla být široká mezinárodní koalice, která bude alespoň v diplomatické rovině připravena reagovat na případné stupňování ruské agrese.
Vy si myslíte, že je reálné, že by státy mimo NATO poskytly takové misi podporu?
Měl by to být úkol pro naši diplomacii. Snažit se přesvědčit i ty zatím málo angažované státy, které jsou ale důležité. Například Indie, měli bychom asi i vést debatu s Čínou, jakou roli chce hrát Čína v tomto konfliktu. Podle mého názoru nemůže Čína vytěžit nic z případného ruského vítězství, z toho, že suverenita Ukrajiny bude dlouhodobě narušována přítomností ruských vojáků na jejím území.
POSLECHNĚTE SI DALŠÍ EPIZODY PODCASTU ZBYTEČNÁ VÁLKA:
Jak byste se zachoval vy, kdybyste byl v tuto chvílí členem vlády? Dokážete si představit scénář, ve kterém byste zvedl ruku pro to, aby se čeští vojáci zúčastnili mírové mise? A jak by ta mise musela vypadat, chtěl byste mít jistotu, že to podporují kromě NATO i další státy?
Tady by předpokladem bylo, že to nebude záležitost pouze evropských států. Měla by to být široká mezinárodní koalice, podobně jako tomu bylo například v případě Iráku. Když Irák napadl Kuvajt, tak vznikla velmi široká koalice zemí, a nakonec se toho zúčastnili i naši vojáci, přestože jsme v té době nebyli v NATO ani EU.
Tady to není záležitost NATO. NATO by se o tom mělo bavit, jak se mohou jednotlivé členské státy pokusit přispět k obraně Ukrajiny, ale není to přímo organizace na toto. Nemůže tuto roli hrát, nemůže být tím, kdo zpochybní svůj význam a to, na čem si zakládá, což je sebeobrana, obrana členských zemí proti agresi.
Naznačujete, že tuto roli musí sehrát mezinárodní společenství, tedy OSN. Americký politolog Francis Fukuyama nedávno napsal, že Rada bezpečnosti se prokázala opět jako naprosto zbytečná instituce. Souhlasíte s ním? Je čas radikálně zreformovat OSN?
Reforma OSN je téma, které se debatuje řadu let. Už jenom proto, že svět se změnil od konce druhé světové války. Je tu celá řada významných zemí, které by si zasloužily být lépe zastoupeny v institucích OSN, ať už je to třeba Indie, Brazílie, nebo některé další země. OSN prostě dnes nereflektuje, kde se nacházíme. Já bych ale zároveň velmi varoval před voláním, abychom OSN zrušili, rozpustili.
Ty hlasy, že OSN je zbytečná... OSN po celou dobu studené války měla velmi omezený prostor pro to něco konkrétního udělat ve chvíli, kdy se do nějakého konfliktu zapojila jedna z velmocí, jeden ze stálých členů Rady bezpečnosti, a těchto válek nebylo málo: Vietnam, Afghánistán, to jsou všechno konflikty, kdy Sovětský svaz nebo USA byly přímými účastníky, a v tu chvíli Rada bezpečnosti naráží na to, že mají veto.
| Co říká bývalý šéf české diplomacie na cestu lídrů Polska, Slovinska a Česka do Kyjeva? A jak pravděpodobný je teď vstup Ukrajiny do Evropské unie? Poslechněte si celý rozhovor v úvodním audiu nebo si ho pusťte ve své oblíbené podcastové aplikaci. |